Komentář týdne: Předvolební atmosféra na Slovensku
V sobotu budou obyvatelé Slovenska vybírat poslance Národní rady. Půjde o předčasné volby následující po podzimním rozpadu vládní koalice, konají se v době, kdy se objevují zprávy o propojení některých slovenských politiků s vlivnými finančními skupinami. Situaci se věnuje Komentář týdne, který připravil P. Ján Sabol, kněz, sociolog a náboženský redaktor Radia Lumen.
Od pádu vlády a vyhlášení těchto předčasných voleb uplynula relativně krátká doba - pět měsíců, ale jednotlivé nové politické strany se navzdory tomu stihly navzájem poobviňovat. Jak praví známé římské pravidlo Rozděl a panuj - i volič na Slovensku kvůli těmto sporům už neví, koho volit, pravda, pokud nevsadil na jistotu.
Celkové zklamání ze stylu vládnutí, kde přímá vláda lidu v podstatě neexistuje, protože o zásadních otázkách budoucnosti země rozhodují politici a ne občané, názorně ilustruje také vývoj účasti voličů v parlamentních volbách od doby, kdy u nás padl komunistický režim.
Zřejmě to byla vítězná euforie a radost ze svobody, které se podepsaly pod tím, že v roce 1990 na Slovensku přišlo k volebním urnám 95 procent voličů. O dva roky později volilo už jen 84 procent oprávněných voličů. V té době se Slovensko osamostatnilo od Česka a na podzim 1994 se konaly první parlamentní volby v samostatné zemi. Volební účast: necelých 76 procent. K urnám přišlo nejméně oprávněných voličů v hlavním městě Bratislavě - pouze 66 procent. Oproti roku 1990 tak došlo k poklesu o 19 procentních bodů.
Opětovný¨nárůst důvěry politikům přinesl rok 1998, kdy činila volební účast 84 procent. Na premiérské křeslo po Vladimíru Mečiarovi dosedl Mikuláš Dzurinda. Také v dalších volbách v roce 2002 opět zvítězil Mikuláš Dzurinda, ale účast se propadla o 14 procentních bodů.
Za mezník ztráty důvěry politikům lze označit předčasné volby v roce 2006. I přes přiznání volebního práva zahraničním Slovákům se voleb účastnilo pouze 55 procent voličů. Také tehdy je zklamaly spory kolem politických zásahů ve státních podnicích, odposlouchávání novinářů a propojení politiků s finančními skupinami. Ačkoli od té doby přešlo několik let, zdá se, že se politici nepoučili a jim delegovanou moc starat se o občany zneužívají pro vlastní cíle.
Další volby - zatím poslední - v roce 2010 sice přinesly nárůst volební účasti o 4 procentní body, možná je ale lze spíše připsat voličské základně strany Smer-sociální demokracie, která měla o 200 tisíc voličů více, a novým stranám SaS a Most-Híd. Ve srovnání s rokem 1990 je i tak pokles voličské účasti propastný.
Pro letošek avizují političtí analytici rekordně nízkou účast voličů, možná poprvé v historii klesne pod 50 procent. Už jen tato skutečnost - pokud se stane pravdivou - by měla přimět politiky k tomu, aby se snažili získat důvěru občanů zpět. Větší transparentnost politických rozhodnutí, zrušení politických nominací do státních firem, vyvozování trestně-právní odpovědnosti ze strany generální prokuratury a využívání informačních technologií pro zjišťování názorů občanů jsou jen některými dílky mozaiky, které by mohly napravit stále se horšící renomé politiků mezi občany.
P. Ján Sabol, Radio Lumen
Komentář týdne vysíláme v sobotu 10. března 2012 v 7.30 a 18.05, opakujeme v neděli v 1.45 a v pondělí v 10 hodin.
