Komentář týdne: O čem vypovídají výsledky evropských voleb?

"Jen asi 18 procent občanů České republiky si při nedávných eurovolbách uvědomilo, jak důležité jsou to volby - a jak důležitá je pro nás samotná Evropská unie. Jen tolik lidí totiž k těmto volbám přišlo. Na druhé straně však nutně vyvstává otázka, jak by bylo volilo těch zbývajících osmdesát procent, kolik z nich protievropsky. Protože velmi, velmi mnoho lidí u nás vidí v Evropské unii pramen všech současných problémů i různých byrokratických "otrav"; přehlížejí veškeré její výhody, jako volnost cestování, studia a zaměstnání přes hranice, ale především štědré evropské dotace.

Ať tak či onak, alespoň u nás zvítězily ve volbách strany proevropské a posílí tak Evropskou lidovou stranu, která získala v Evropském parlamentu nejvíc hlasů. Alespoň tentokrát.

Neboť na celoevropské úrovni došlo, podle vyjádření politiků i novinářů, k zemětřesení. Euroskeptické či vyloženě protievropské strany extrémní pravice a levice v řadě zemí totiž více než zdvojnásobily počet svých mandátů: ve Velké Británii tyto volby dokonce vyhrála dosud málo známá Strana za nezávislost Spojeného království, zkratkou UKIP, která žádá okamžité vystoupení z Evropské unie. Ve Francii zvítězila nacionalistická Národní fronta Marie Le Penové, hlásající protiimigrační politiku a odstoupení od eura. Extrémistické strany levice i pravice získaly v Dánsku, v Řecku, v Itálii, Nizozemí a Maďarsku. Opět, jako bohužel tak často v evropských dějinách, vidí lidé lék na sociální, politické a ekonomické neduhy v tom, že hledají snadno identifikovatelného nepřítele, který jejich dočasné problémy údajně zavinil, na kterého je možné všechno svést.

Řeklo by se, a už jsem to slyšela, že Evropský parlament zas až tak moc neznamená, že vlastně nemá žádnou moc a tak dále. Omyl. Evropský parlament vliv má; ovlivňuje náš každodenní život i naši budoucnost. Teď jde například o energetickou strategii Evropské unie vzhledem k ukrajinské krizi.

Jak poznamenává americký deník Washington Post, evropští voliči udělali kozla zahradníkem, když do Evropského parlamentu zvolili strany ostře protievropské, tedy proti evropskému sjednocení, které chtějí obrátit hodiny dějin zpět, před období po druhé světové válce, kdy bylo založeno Evropské společenství jako brzda zhoubného nacionalismu.

To však není bohužel všechno. Z výsledku evropských voleb může nejvíce těžit putinovské Rusko, jehož rozpínavost a imperialistické ambice jsou zejména v poslední době nepřehlédnutelné, kde jsou demokratické výdobytky stále více ohroženy. Ptáte se, jak to? Většina z nás si totiž neuvědomuje, nebo to prostě neví, že právě ony vítězné nacionalistické a extrémně levicové či pravicové strany jsou velkými obdivovateli moskevské politiky, zejména Putinova stylu. Tak je tomu například v případě francouzské nacionalistky Marie Le Penové, která jen letos Rusko už dvakrát navštívila a mluvila obdivně o jeho politice. Podobně je tomu i v případě různých těch extrémně pravicových či levicových strany řady zemí. Některé dokonce omlouvají ruskou agresi na Krymu.

Evropské politické strany mají nárok na granty Evropského parlamentu. Strany extrémní levice a pravice tak mohou dohromady dostat přes milion eur ročně - ve prospěch vzrůstu vlivu Kremlu na Evropskou unii. A to si žádný poctivý demokrat nemůže přát."

Olga Kopecká-Valeská