Komentář – situace křesťanů v dnešním světě

S blížícími se Velikonocemi, největšími svátky křesťanství, se silněji než kdy jindy naskýtá otázka, jaká je situace křesťanů  ve světě, v němž žijeme. Odpověď není jednoduchá: jsou tu aspekty kladné i záporné. Vzrůstající pronásledování křesťanů na Středním východě na straně jedné, růst pozitivního vlivu papeže Františka na straně druhé. Ale podívejme se na situaci podrobněji:

Jak nedávno napsal britský deník Independent, klesá drasticky počet křesťanů na Blízkém a Středním východě. Dá se říci, že se tam proti křesťanství vede válka. Militantní muslimští extremisté považují křesťany za nepřátele, jednak pro jejich víru, jednak pro jejich napojení na západní kulturu. Křesťané jsou šikanováni, vyháněni a vražděni v celé řadě zemí. Například v Sýrii působící muslimská extremistická organizace, používající teroristické metody a nazývající se Islámský stát Iráku a Sýrie, uvalila v oblastech, které ovládá, na křesťany zvláštní daň ve zlatě, nedovoluje jim renovovat kostely, zbořené ve válce, nařizuje jim přizpůsobit se odíváním a chováním muslimům, a zakazuje jejich náboženské projevy na veřejnosti. Podle americké instituce Pew Research Center trpí křesťané šikanou nebo pronásledováním ve 166 zemích světa.

Jednou z mála pozitivních zpráv o vztazích mezi křesťany a muslimy je společné prohlášení římskokatolické a anglikánské církve a káhirské muslimské univerzity al_Ažar o zřízení Globální sítě za svobodu, sloužící ke společnému potírání moderních projevů  otroctví, které postihuje na 30 milionů lidí ve světě. Zlepšení vztahů mezi křesťanskými církvemi a umírněnými muslimy se přičítá působení nového papeže Františka.

A tím se dostáváme snad k nejpozitivnějšímu jevu: ke vlivu Svatého Otce na naši společnost. Projevuje se to nejrůzněji: například růstem religiozity, jak ji ve Spojených státech zaznamenalo zmíněné už Pew Research Centrum. Předseda amerického Kongresu, který pozval Svatého Otce, aby jako první papež v dějinách pronesl v Kongresu projev, řekl, že papež František inspiruje svým chováním miliony Američanů, aby ve svém životě uplatňovali milosrdenství, odpuštění, solidaritu a pokornou službu.

Zajímavý účinek papežova vlivu se nedávno projevil například v Německu, kde v Kolíně nad Rýnem přišlo do tamního dómu 3 000 lidí poslechnout si dialog z děl svatého Františka z Assisi a papeže Františka. Mnozí němečtí katolíci očekávají od papeže změny, rovnající se, jak píší německá média, prakticky jakési „perestrojce“.

I když jsou některá jejich očekávání nerealistická, faktem zůstává, že zájem o dění v katolické církvi, a tím o křesťanství vůbec, ve světě rapidně vzrůstá. A je na čase, protože náboženská lhostejnost, ba dokonce vyklízení pozic z obavy nebo pohodlnosti, je v mnoha západoevropských zemích na postupu. Jedním takovým příkladem je odstranění zmínky o křesťanství z názvu nizozemské mírové organizace IKV Pax Christi, ačkoli ji podporuje 6 křesťanských církví. V mnoha evropských zemích je stále těžší dostat vánoční nebo velikonoční přání s náboženskými motivy.

Jak už bylo řečeno, zájem o víru, křesťanskou víru, působením papeže Františka vzrůstá. Uvedu ještě jeden příklad: ve Francii hlásí katoličtí kněží příliv věřících na mši svatou. Být katolíkem tam platilo až donedávna za zpátečnické; dnes je tomu namnoze naopak. Být katolíkem je, jak se dnes říká, „in.“ A kdo si myslí, že na tom nezáleží, ať si na příkladu kauzy českých církevních restitucí uvědomí, jak důležitý je pro život církve vztah širší společnosti.

Olga Kopecká - Valeská