Kaplan Doskočil: "Je důležité se věnovat také sobě samému."

Setkání sloužilo i jako prostor ke sdílení prožitků lidí, kteří pracují v této pomáhající profesi, řekl Proglasu kaplan Ondřej Doskočil ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity: "Nedílným efektem těchto setkávání je to, že se navzájem potkáváme a sdílíme se. Rozhodně to není jednosměrný proces, že jenom slyšíme přednášky a účastníme se nějakých seminářů, ale máme tam i mnoho neformálního prostoru na to, abychom se navzájem mohli otevřít, říct si, co prožíváme a co cítíme. Je to důležitý psychologický nástroj, ale není to supervize (nástroj celoživotního učení, terapeutické sezení - pozn.red.). Skutečně profesionální supervizi od profesionálních supervizorů by kvalifikovaní nemocniční kaplani potřebovali jako sůl," vysvětluje a dodává, že na kvalitní supervizi často není čas.

Nemocničním kaplanem se může stát profesionální duchovní i laik, je však nezbytné, aby měl vysokoškolské vzdělání teologického směru a patřičný kurz. Náplň práce je potom velmi rozmanitá: "Někde jsou nemocniční kaplani zaměstnanci nemocnice, jindy pouze do nemocnice dochází na částečný úvazek. Ale vždy je snaha o to, aby nemocniční kaplan byl ten, který dbá o spirituální potřeby pacienta. Aby celé spektrum potřeb pacienta - fyzické, duchovní i sociální - bylo naplněno," řekl Ondřej Doskočil a dodal: "Takovým hlavním nástrojem jeho práce je komunikace. To znamená navázání osobního vztahu s pacientem, vytvářet prostor důvěry, aby pacient mohl vyjádřit své duchovní potřeby, a aby zde byl někdo, kdo by v těchto věcech měl na pacienta čas a být s ním."

A co si ze setkání odnesl sám kaplan Ondřej Doskočil? „Že stejně tak důležité jako je soustředení se na naši službu pacientů, je důležité se věnovat sobě samýmu. Protože vyhořelý nemocniční kaplan už nic nezmůže.“