K blahořečení směřuje polská opatrovatelka nevidomých či mučednice čistoty z Brazílie
Italský kněz Luigi Lenzini, zavražděný v červenci 1945 komunistickými partyzány, kapucíni Leonardo Melki a Tommaso Saleh zabití za první světové války v Turecku i brazilská dívka Isabel Cristina Mrad Camposová, která v roce 1982 ve svých dvaceti letech podlehla zraněním, když čelila pokusu o znásilnění, jsou mučedníky nenávisti k víře. Potvrdila to vatikánská kongregace pro kauzy svatých. Vydáním příslušných dekretů přiblížila beatifikaci těchto svědků víry.
K blahořečení míří také případ polské řeholnice, pečovatelky o nevidomé a hrdinky Varšavského povstání proti nacistům Alžběty Rózy Czacké (1876-1961, foto: Wikipedie). Vatikán potvrdil uznání zázraku na její přímluvu, který je podmínkou beatifikace. Neteř kardinála Włodzimierze Czackého ztratila zrak ve 22 letech. Před první světovou válkou založila v Laskách u Varšavy Společnost pro péči o nevidomé, o něco později stála u zrodu řeholní rodiny františkánek, služebnic kříže. Při nacistickém vpádu do Polska sestra Róza utrpěla těžké zranění při bombardování Varšavy, při povstání v roce 1944 organizovala v Laskách polní nemocnici a další pomoc povstalcům. Zemřela v pověsti svatosti, pochovával ji kardinál Stefan Wyszynski, rovněž kandidát blahořečení.
Související články
Papež schválil dekrety vedoucí k dalším svatořečením a blahořečením
Papež František schválil dekrety potvrzující zázraky vedoucí k novým svatořečením a blahořečením. Podle Vatikánského rozhlasu se jedná o zasvěcené osoby i laiky z minulosti i současnosti.
V Česku čeká na blahořečení asi 20 katolíků, pravoslavným přibyla pětice svatých
Přibližně dvě desítky osobností katolického života, z toho velká část obětí totalitních režimů 20. století, čeká v Česku na blahořečení. Nejčastěji se mluví o kardinálu Josefu Beranovi či knězi Josefu Toufarovi, proces ale začal i u několika řádových sester či řeholnic. Pravoslavným nově přibyla pětice českých světců.
