I náš hlas má svou cenu, říká k volbám Věra Luxová

Co z vlastností, kterými byl v politickém prostředí váš manžel známý a jeho oponenti je oceňovali, v současné politice postrádáte nejvíc?

Asi by se to dalo opravdu říci jedním slovem - obyčejnou slušnost. Pod ní se skrývají další vlastnosti - tolerance, úcta k názorům druhým, pravdomluvnost, spolehlivost. To dnes chybí nejen politikům, ale podle mého názoru i obecně ve společnosti.

Jaké to vrhá světlo na politiku jako celek - nevede to k negativnímu vnímání politiky ve veřejnosti, odstupu a nevyužívání možností k ovlivňování politiky?

Myslím, že mnoho lidí si myslí, že politika je špinavá věc a lépe je se do ní vůbec nezapojovat ani aktivně, ani volební účastí, která je řekla bych základní povinností každého občana, protože nabídka stran a hnutí je tak veliká, že nikdo nemůže říci, že by si nevybral. Já si samozřejmě nemyslím, že je politika špinavá věc. Pokud jsme nespokojeni a vidíme, že naše společnost nefunguje tak, jak má, přestáváme možná už i trochu doufat v lepší budoucnost, jsme rozladěni a nevěříme - jak často slyšíme - ani v parlamentní demokracii a ekonomickou prosperitu, pokud takové nálady vnímáme, mělo by nás to nastartovat k určité rozhodnosti a k zájmu o to dokázat, že i náš jeden hlas má svou cenu. Pokud žijeme v této zemi a v této společnosti, máme za ni určitou spoluzodpovědnost. Nemůžeme si jenom stěžovat, myslím, že máme také povinnost se k tomu vyjadřovat a přála bych si, aby tomu tak bylo.

Někteří lidé, kteří odmítají chodit k volbám, říkají, že mají špatnou zkušenost, že se zklamali a po volbách se nenaplnila jejich očekávání. Co byste jim vzkázala, co třeba dělají špatně a měli by i mimo volby směrem k politickému prostředí konat?

Nejen vůči politickému prostředí. Myslím, že to, že když vidíme určité chyby na politicích, na lidech, kteří jsou v čele státu či velkých společností ovládajících trh, se trošku vyhýbáme tomu, že ani mezi sebou nedokážeme mít vzájemnou úctu a určitou slušnost a vidíte, že společnost se rozkládá. Myslím, že člověk by měl i sám za sebe vidět, jakým žije životem, a nasadit se ve svém prostředí, pro život v rodině, v manželství, pro děti, širší rodinu, ale i pro obec, pro město, těch možností je hodně. Minulé roky pro revoluci ukázaly, že lidé, kteří byli čestní a pracovali pro blaho obyvatel obce, se dostávali do čela, do obecních zastupitelstev, byli voleni starosty. Myslím, že nemůžeme koukat jen na velkou politiku, ale také hledět na to, co můžeme udělat my, nesložit ruce do klína a dát do toho i kus svého volného času. Je to samozřejmě čas, který dáváme navíc té společnosti, který ukrojíme z toho, co bychom sami raději dělali. Pokud už jsme něco schopni udělat pro další, pak už máme možná právo na nějakou kritiku, ale pokud nic neděláme, pak ani to právo na kritiku moc nemáme.

Natož když nechodíme volit.

Tak.

Jaká očekávání v obecné rovině, s odhlédnutím od konkrétních výsledků a koalic, k nynějším volbám máte, jaká přání?

Myslím, že velká očekávání nemám. Po volbách se určitě situace ve společnosti nezmění jako mávnutím kouzelného proutku. Sama jsem zvědavá na to, jak dopadnou volby, které strany se do sněmovny dostanou a jaké se budou utvářet koalice. Určitě to nebude jednoduchá situace. Teď je hlavně důležité rozvažovat, komu člověk dá svůj hlas, a vidět více programy stran. Dát si s tím práci. Aniž bych chtěla mluvit o tom, koho bych sama preferovala, myslím, že je důležité hledět na to, kdo stojí v čele kandidátek. Měla bych špatný pocit z toho, že z nespokojenosti opět vznikly nové strany a nová hnutí, a trošku by bylo dobré se podívat do minulosti, kdy tady byly nově zavedené Věci veřejné a nedočkali jsme se naplnění jejich programu, právě naopak. Takže bych si přála určitou odpovědnost vůči výběru stran a lídrů. Dá to práci - kdo není předem rozhodnutý a váhá, tomu bych doporučila, aby se podíval na program a také na to, zda je reálný, zda nejde o nabídku, kterou není možné splnit. I při minulých volbách jsme viděli, že je možné určitým způsobem voliče ovlivnit tím, že se dávají nereálné sliby, viz zrušení poplatků v nemocnicích.

Tedy - mohu-li se pokusit interpretovat vaše slova - takovým určitým přáním je, aby složení sněmovny neurčovaly negativní emoce, ale rozvážné rozhodnutí voličů.

Samozřejmě. Naše odpovědnost ve výběru kandidátů je obrovská. Potom musíme přijmout takové složení sněmovny, jaké vzejde z voleb, ale ani potom nelze složit ruce do klína. Jako křesťané máme povinnost stanovenou Kristem - být solí země. Ne jen tím, že věříme a aktivně se zapojujeme v církvi a společnosti věřících, ale svým životem, prací a jednáním v místě, kde žijeme, se musí projevit naše občanská angažovanost. To je velká odpovědnost pro nás pro všechny.

Na závěr poprosím o vzkaz našim posluchačům - co byste jim popřála?

Já bych jim všem popřála, aby své rozhodnutí vzali odpovědně, aby nebyli otráveni ze situace, která tady je. Myslím, že je tu i mnoho pozitivních věcí, například rozvoj neziskového sektoru, což je pro mne veliká radost. Je před námi veliký kus práce a přála bych si, aby to co nejvíc lidí vnímalo tak, že odpovědnost nemůžeme dávat pouze politikům, ale že všichni utváříme společnost. Je to naše věc dokázat se angažovat co nejvíc v této společnosti pro dobro nás všech a naplnit význam politiky jako služby. To bych si asi nejvíce přála.

za rozhovor poděkoval Filip Breindl