Duchovní nejsou státními zaměstnanci, upozornila Ekumenická rada

3. prosince 2010 Události Autor: Filip Breindl

Představitelé Ekumenické rady církví v České republice (ERC) adresovali vládě, parlamentu i veřejnosti otevřený dopis, ve kterém vysvětlují své postoje k majetkovému zabezpečení církví a náboženských společností.

Dopis konstatuje, že duchovní nelze považovat za státní zaměstnance jen proto, že prostředky na jejich mzdy jdou ze státního rozpočtu. Tato skutečnost je podle čtyř podepsaných představitelů ekumenické rady pouze důsledkem nečinnosti zákonodárců, když od roku 1989 nedokázali připravit způsob majetkového vypořádání křivd, jichž se na církvích dopustila komunistická totalita. "Platy duchovních je nutné pokládat (ve smyslu zákona č.218/1949 Sb.) za jistou míru kompenzace za výnos ze zabaveného majetku církví. Podle odhadu renomovaných institucí jsou dotace ČR poskytované církvím nejvýše 1/3 výnosu ze zabaveného církevního majetku. Církve tak fakticky poskytují ČR dotaci ve výši minimálně dvojnásobku vynakládaných prostředků ČR na církve, nebo jinak řečeno, není to stát, kdo dotuje církve, nýbrž církve, které dotují stát," píší autoři dopisu.

Za problematickou považují samotnou skutečnost, že fungování církví stále upravuje zákon, kterým komunistická moc získala nástroj k jejich ovládání a jímž je postavila do naprosté hmotné závislosti vůči státu. Některá z ustanovení týkající se například vyplácení cestovních náhrad nadto stát neplní, uvádí dopis. Konstatuje také, že interpretaci duchovních jako státních zaměstnanců vylučuje pohled na mzdy, které neodpovídají platům vysokoškolsky vzdělaných pracovníků ve veřejné sféře (podle dopisu berou duchovní v průměru 70 procent částky, která se vyplácí státním zaměstnancům. Nastupující duchovní mají plat 11 tisíc korun hrubého měsíčně, což je asi polovina průměrné mzdy v ČR).

Podle předsedy ERC Joela Rumla je náhoda, že dopis po asi půlroční přípravě přichází v době, kdy má vláda rozhodnout, zda mzdové prostředky pro duchovní registrovaných církví podrobí stejným škrtům jako u dalších lidí placených ze státního rozpočtu. "Netoužíme ani po privilegiích, ani po majetku. Církvím jde o možnost samostatného fungování a dořešení věcí z minulosti," stojí v listu spolu s konstatováním, že církve mají pochopení pro snahu státu zastavit zadlužení rozpočtu. Současná úprava majetkových poměrů však znamená, že církve mohou užívat jen část toho, co na zabezpečení jejich služby shromáždili o své vůli věřící, píše se v listu.

Ministr kultury Jiří Besser, do jehož resortu záležitosti církví spadají, už zahájil jednání s církvemi. Signatáři dopisu si přejí, aby při projednávání problematiky zavládla mezi politiky odpovědnost a moudrost a aby veřejnost byla schopna celou záležitost střízlivě posuzovat. "Na členy církví ERC se obracíme s naléhavou prosbou o modlitební podporu v budoucích jednáních. Kéž nás společně určuje taková věrnost Kristu, která bude umět rozlišovat věci a argumenty podstatné od nedůležitých a podle toho určí z naší strany přístup k jednání i jeho případným závěrům," uzavírají otevřený dopis signatáři Joel Ruml, Daniel Fajfr, Dušan Hejbal a Sandra Zalabová, čelní představitelé Ekumenické rady církví v České republice.

zdroj: ČTK

Zpravodajství na Proglasu

Zprávy pro lidi dobré vůle ve všední dny v 10, 13, 15 a 20 hodin; v sobotu v 10 a 15 hodin

Zrcadlo týdne v sobotu od 18. hodiny

13+ každý všední den krátce po 13. hodině

Regiony

Regiony