Děkuji učitelům, že provokují a probouzejí zvědavost
O církevní školy je v České republice stále zájem. Do jejich lavic usedají křesťané i školáci či studenti nevěřící. Poděkování vyučujícím a žákům těchto škol je také námětem posledního komentáře před prázdninami. Připravil jej Martin Čech, vedoucí Sekce církevního školství České biskupské konference.
Dnes jsem dostal kvízovou otázku, kterou si dovolím říci i posluchačům Radia Proglas, jaký je nejkrásnější den prázdnin. Je to samozřejmě odpoledne toho dne, kdy se dostává vysvědčení. Kdy již škola skončila, ale ještě To nezačalo. Věřím ovšem, že i ty další prázdninové dny budou báječné a všichni se v pořádku navrátí do škol.
Nevím, jestli všichni žáci tuší, že jejich učitelé to mají lepší s prázdninami. Milí žáci, já to na ty vaše učitele prozradím. Pedagogové mohou být ve škole již na konci prázdnin. Již koncem srpna jsou ve škole a připravují vše tak, aby se škola mohla se vším všudy v září rozjet naplno. Milí žáci, prosím, nezáviďte jim to. Čas těsně před prázdninami či na začátku prázdnin by měl být také časem poděkování. Já tedy ředitelům, pedagogům, školním farářům i dalším zaměstnancům církevních škol velmi děkuji. Velmi jim děkuji za to, že pomáhají pěstovat báječnou zahradu s pampeliškami, trnkami, bodláky i sedmikráskami, jak říká jezuitský kněz, psychoterapeut a spisovatel Anthony de Mello, když přibližuje školní třídu. Tím zásadně přispívají k čilému školnímu a nejen školnímu životu. Patří jim velký dík za jejich chuť učit, vychovávat i za to, že provokují a probouzí zvědavost. To je zásadní, probouzet zvědavost, neutlouci ji. A díky za to, že se vám to daří. Přeji všem pedagogům krásné a zasloužené prázdniny a ať se těší na přípravný srpnový týden a na ten další školní rok.
Žákům a studentům děkuji za jejich rozhodnutí či za rozhodnutí jejich rodičů stát se klienty církevních katolických škol. Bez nich by to nešlo. Bez nich by to ve školách nemělo smysl. Mám radost z jejich zvědavosti, mám radost z jejich výsledků a zejména ze společenství se spolužáky a učiteli v církevních školách. Přeji jim veselé a dobrodružné prázdniny včetně veselého zářijového návratu do školy. Je potřeba ale poděkovat mnoha dalším, ať už z řad rodičů, z řad zřizovatelů a dalších přátel a pomocníků církevních škol. Takže děkuji všem, kteří přiložili ruku k dobrému dílu církevního školství. Přeji jim to v končícím školním roce respektive na začátku prázdnin a moc jim za to děkuji. Děkuji Pánu Bohu, že nad tímto dobrým dílem drží ochrannou ruku a prosím, aby tomu tak bylo i nadále.
V souvislosti s církevním školstvím si leckdy kladu otázku, co se vybaví, když se řekne „církevní škola“ těm, kteří nejsou do církevního školství přímo „namočeni“. Myslím, že se jim vybaví vstřícné základní školy, skvělá gymnázia a někdy i speciální školy pro děti se specifickými potřebami. Ovšem spektrum církevních škol je podstatně širší. Patří sem mateřské školy, střední odborné školy, konzervatoře, dětské domovy, domovy mládeže, pedagogicko-psychologická poradna, střediska volného času, školní kluby, družiny, jídelny… a je docela možné, že jsem někoho vynechal, za což se omlouvám. Církevní školství slouží i jako záchytná síť a prevence sociálně-patologických jevů, a to zejména díky tradičně vysoké odbornosti pedagogů, díky rodinné atmosféře, individuálnímu přístupu i tomu, že zájem o žáka – studenta nekončí s koncem vyučování. Často si také kladu otázku, čím to je. Jsem přesvědčen, že dobré dílo křesťanských a nejen katolických škol se daří s pomocí Dobré zprávy – Evangelia. Dobré dílo církevního školství by nebylo možné bez Boží ochranné ruky a prosím, aby tomu bylo tak i nadále.
Martin Čech
