Dar papeže Pražskému jezulátku
První kroky papeže Benedikta XVI. při jeho návštěvě v České republice povedou 26. září 2009 z ruzyňského letiště k Pražskému Jezulátku. V chrámu Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Padovského v Karmelitské ulici Svatý otec položí na oltář jako svůj dar Pražskému Jezulátku zlatou korunku. Navštívit chrám Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Padovského, jedno z hlavních poutních míst pražské arcidiecéze, které se těší veliké oblibě v cizině a především v hispánském světě, bylo osobním přáním Svatého otce, jak Proglasu řekl 
P.Mgr. Petr Šleich OCD.
Je starobylým zvykem darovat Jezulátku šaty. Pražské Jezulátko bylo oblékáno odedávna a lidé ho znají především v jeho královském oděvu. Většina jeho šatů jsou dary z vděčnosti pocházející z celého světa. Šatník čítá zhruba stovku oblečků. Kromě šatů k tradici pražské sošky patří také zlatá koruna. První zlatou korunku nechal zhotovit nejvyšší purkrabí království českého Bernard Ignác Bořita z Martinic, když se v prosinci roku 1654 uchýlil do klášterní poustevny bosých karmelitánů na několik dní duchovních cvičení. Tuto korunu vložil 4. dubna 1655 při slavnostní mši svaté o první neděli po Velikonocích pražský světící biskup Josef de Corte v zastoupení nemocného arcibiskupa pražského kardinála z Harrachu na Ježíškovu hlavu. Dnes připomíná tuto událost výroční slavnost připadající na první květnovou neděli. První korunovace se však konala již v roce 1651.
Korunka, která v současné době zdobí Jezulátko, byla vyrobena v letech 1810 až 1820. Kromě této korunky má Jezulátko ještě jednu z roku 1767. Obě pocházejí z dílen pražských zlatníků. Za nedlouho by k těmto dvěma měla přibýt ještě třetí korunka, která bude darem papeže Benedikta XVI. Převor karmelitánů u Pražského Jezulátka P. Petr Šleich k tomu říká: "Korunovace papežskou korunkou je nejvyšším liturgickým projevem úcty, jaký lze Jezulátku prokázat."
Úcta ke vtělení Ježíše Krista, který přišel na svět jako dítě, se v dějinách projevovala mnohými způsoby. První zobrazování Jezulátka a nejstarší plastiky se objevují již na počátku 14. století v Německu. Božské dítě však uctívali již církevní otcové jako sv. Athanasius nebo sv. Jeroným. Mezi velké ctitele Ježíšova dětství patřili i sv. Bernard z Clairvaux, sv. František z Assisi a sv. Antonín Paduánský. V období baroka, kdy sošky začaly být oblékány do šatů, to byla především sv. Terezie od Ježíše, která Jezulátko brávala s sebou při zakládání nových klášterů. Ve Španělsku její doby našel tento kult velikou odezvu.
Ze Španělska pochází i Pražské Jezulátko. Legenda vypráví, že se Ježíšek zázračně ukázal jistému španělskému mnichovi, který podle jeho podoby vymodeloval tuto sošku. Podle další legendy vlastnila sošku i svatá Terezie od Ježíše. Historickou skutečností je, že když se roku 1556 vévodkyně Marie Manrique de Lara vdávala do Čech, dostala sošku od své matky jako svatební dar. Její ovdovělá dcera Polyxena z Lobkovic pak vzácnou sošku darovala roku 1628 klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné v Praze.
Informace jsou převzaty z Tiskové zprávy Mgr. Aleše Pištory z Arcibiskupství pražského.
