Cyrilometodějská pouť v Praze Karlíně

Obraz svěcení základního kamene sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně byl položen 10. června 1854 za účasti císaře Františka Josefa I. a jeho choti císařovny Alžběty. Dne 18. července 1860 vložil sám arcibiskup kardinál Schwarzenberg svorník do dokončené klenby. V roce tisíciletého příchodu soluňských bratří do našich zemí byl chrám 18. října 1863 slavnostně posvěcen za mimořádné účasti obyvatelstva. Svěcení konal budovatel chrámu kardinál Schwarzenberg. Pomáhali mu světící biskup Jan Valerián Jirsík a pražský světící biskup P. Krejčí, kteří posvětili oltáře v bočních lodích.

Stavba tohoto chrámu byla záležitostí celonárodní. V době národního probuzení měla poukázat před celým světem na slavné kořeny křesťanské civilizace v našich zemích. Sbírky, které se konaly po celé naší vlasti, po určitou dobu odčerpávaly prostředky na současně probíhající dostavbu katedrály sv. Víta.

Málo se ví o tom, že na území dnešního Karlína, v části dříve zvané Špitálsko, které se rozprostíralo na východ od Poříčské brány kolem dnešní Pobřežní ulice, byl v letech 1502–1504 postaven kostel Obrácení sv. Pavla s hřbitovem (zhruba za dnešním domem s Červenou hvězdou). Jeho gotická věž byla zcela zbytečně odstraněna až r. 1861, ačkoli to byla jediná gotická památka této osady. Vlastní jádro Špitálska se začalo budovat v době strašného moru v r. 1502, který neměl ve městě pamětníka. Bylo narychlo zbudováno několik dřevěných bud, které tvořily základ pro později dobudovaný špitál. Můžeme říci, že karlínská obec začínala vlastně tímto jedinečným a pohotovým dílem lásky k trpícím.

Výročí posvěcení chrámu je vždy výzvou k posvěcování chrámů cennějších než nejkrásnější stavby kamenné, k posvěcování lidských srdcí, rodin, lidského společenství láskou Ježíše Krista.

(převzato z webových stránek ŘF u kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze Karlíně)

Foto basiliky, Foto presbytáře, Foto P.Miroslav Cúth