Co vzkazují politikům francouzští biskupové? Komentář Kateřiny Koubové

Co vzkazují politikům francouzští biskupové? Komentář Kateřiny Koubové
21. října 2016 Události, Komentář týdne Autor: Filip Breindl

Veřejná prohlášení, která v poslední době adresovali francouzští biskupové politikům země, inspirovala aktuální Komentář týdne na Proglasu. Připravila ho šéfredaktorka Katolického týdeníku Kateřina Koubová. Vysíláme v sobotu 22. října 2016 v 7.30 a 18.20, opakujeme v neděli v 1.45 a v pondělí v 10 hodin.

Je rok milosrdenství, ale také neskutečného utrpení v Sýrii i rok Francie. Francie v posledních dvou letech zažila tři velké teroristické útoky. Následovalo zabití kněze. Jak se s tím Francie vypořádává, vidíme nyní. Někteří přestali chodit na velké koncerty a sportovní zápasy, ale v ulicích už opět z různých důvodů manifestují desetitisíce lidí, jak bývá v této zemi zvykem. Tu za práva rodin, jindy kvůli zákoníku práce. A v létě v daleko větším měřítku lidé zavítali do kostelů na mši při svátku Nanebevzetí Panny Marie v polovině srpna. Všichni si připomněli, že už Ludvík XIII., který zasvětil zemi Panně Marii zčásti i na poděkování za dědice po 20letém bezdětném manželství. Letos se konaly větší poutě než obvykle a dokonce přibylo nové poutní místo, hrob mučedníka otce Hamela. Rovněž Rok milosrdenství využili Francouzi k častějším zpovědím. Kněží připouštějí, že se lidé zpovídají upřímněji než dosud a mnohé ženy si přišly vyprosit odpuštění za potrat.


Minulý týden Svatý otec svatořečil dva Francouze, jednoho z nich – řeholníka Salomona Leclercqua, mučedníka z dob Francouzské revoluce z let 1792-4, kdy bylo zmasakrováno na stovky kněžích a řeholníků a řeholnic. Je to první světec z té doby. A nyní vydali tamní biskupové dokument k národu.

Vyzývají v něm k obnově politiky. Ale jak se to dělá? Před politikou nejprve přichází POLITIK, tedy člověk, který je ochoten se angažovat ve věcech veřejných. Nikoliv člověk, kterému máme nadávat, chladit si na něm žáhu a vidět v něm hned prospěcháře.

Vidí, že je nutné obnovit důvěru. Demokracie je rozvinutá tehdy, je-li rozvinutá důvěra mezi lidmi a vůči institucím. Naši zemi ovládl smutek, konstatují francouzští biskupové. „Více než kdy v minulosti cítíme, jak je naše soužití křehké, rozbité a napadené. To, na čem společnost spočívá, je zpochybňováno,“ konstatují biskupové v dopise obyvatelům Francie.

„Vážnou krizi smyslu“, kterou naše společnost prožívá, nevyřeší žádné jednoduché nálepky a záplaty, které slouží jen k uspokojení něčích zájmů. Jde o to obnovit to, čem use ve Francii říká „společenská smlouva“, což by šlo popsat jako systém a jeho pravidla fungování tak, aby společnost byla jakžtakž vybalancovaná či se o to pokoušela. Jak to provést?

Volení zástupci lidu, nejde tedy jen o poslance a senátory, ale i hejtmany či starosty měst, by měli povzbuzovat občanskou společnost a její dynamiku a solidaritu. „Naše země je štědrá, ale čeká,“ píšou biskupové. Jakoby se lidé zdráhali využít svůj potenciál. Nehledají se osobnosti, které se pasují za zachránce, ale lidé, kteří umí naslouchat tomu, co klíčí, co se zatím nešikovně vyjadřuje a co hledá nové způsoby soužití. Onu blízkost života. Nikoliv politiku jako divadelní představení, jevištní politiku.

„Křesťanská víra žije ve společnosti rozličných náboženství a duchovních přístupů. Bylo by nebezpečné zapomenout na to, co nás utvářelo nebo naopak snít o návratu do imaginárních zlatých časů či se snažit o Církev jakýchsi čistých jako protikulturu umístěnou mimo svět na pomyslném vrcholku a v pozici soudce“. Takto promlouval pařížský arcibiskup kardinál Vingt-Trois přímo k politikům na bohoslužbě na úvod parlamentního roku. „Byla to řeč přímá a měla svaly,“ jak to pak zhodnotila tamní světská média, ačkoliv je jinak kardinál člověkem mírným. O čem mluvil? O mediálním dozoru, který redukuje politickou debatu na výkřiky a souboj šéfů stran, který slouží jen k tomu odlišit se od druhého. Na samotné programy už nezbývá mnoho času. Sami si řekněme, zda čteme jen titulky a jak přepínáme televizi. Kardinál se v kázání obrací proto i na voliče, a to lze stáhnout i na nás, kteří přestali důvěřovat jakémukoliv politikovi, svedeni mediálním humbukem či reklamními kampaněmi. Ne každý volič jde do hloubky a dokáže rozpoznat, kdo to myslí skutečně a vážně. Nároky se tedy kladou i na nás, abychom poctivěji zkoumali, koho jdeme volit. Nyní nás v České republice čekají volby každý rok až do roku 2027.

Pařížský kardinál pak popsal atmosféru ve společnosti jako skepsi. Mnoho Francouzů a my si doplníme i Čechů, si myslí, že volby nic nezmění. Takto se skutečně nic nezmění. Vyzývá proto, aby se do politiky na jakékoliv úrovni zapojili lidé, kteří mají odvahu popsat věci, jaké jsou, protože jinak uvízneme v demagogii. V těžkých dobách se snadno najdou snadno lidé, kteří viní ze všeho vnější svět. To však rozhodně nepřináší žádné konstruktivní řešení. Domnívat se, že příčina zla vždy přichází odjinud, je couváním před otázkami, které si musíme hromadně klást.

Můžeme se spoléhat na Evropskou Unii, někdo na Ameriku, jiný na Rusko nebo na obě mocnosti. Nikdo nás však nezbaví našich vlastní otázek a obětí. Jak je možné, že tolik lidí u nás bere antidepresiva? Jak je možné, že se u nás tolik krade a lže? Změní se to, když někdo porazí tzv. Islámský stát? Více než vně, řešení jsou především v nás.

Nyní si opět vypůjčím z kázání pařížského arcibiskupa: „Mějme odvahu uznat a připustit, že stav světa se zlepší jen, když se člověk stane lepším. Toto dílo posvěcení je dílem Ducha svatého. Posláním církve je k tomu povolávat každého z vás. Ať nám všem dá odvahu čelit realitě a slouží jednotě našeho národa. Naše společnost tudíž vyřeší otázku toho, jaká je role různých náboženství ve společnosti tehdy, až prokážou schopnost přispívat ke společnému dobru, otevírat cestu k lepšímu světu, cestu obrody každého člověka. Tato cesta je i pro nás osobní výzvou stát se lepším, výzvou, na kterou každý odpovídá svobodně a z lásky ke svým bratrům a sestrám.“ To teď slyšeli Francouzi.

Kateřina Koubová pro Radio Proglas
 

Zprávy pro lidi dobré vůle

v 11, 13, 15 a 20 hodin.
V sobotu v 11 a 15 hodin, od 18 Zrcadlo týdne.

Pozvánky a informace z regionů ve všední den v 7.15, v sobotu od 9 hodin.

Regiony

Regiony