Církev si připomněla oběť Jana Palacha

Modlitbu za Jana Palacha vedl patriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta. Podle jeho slov sebeupálení Jana Palacha je činem, který patří do novodobých dějin naší země. „Nebyl to jenom politický čin, ale i všelidským, protože byl výrazem touhy po svobodě a lidsky důstojném životě“, uvedl Butta.

V kostele byla současně zahájena výstava dobových dokumentů, fotografií a koláží, odkazujících k Palachovu úmrtí a k tehdejší situaci v Československu. Pořadatelka vzpomínkového setkání v kostele sv. Mikuláše Alena Marie Kubíčková ke své motivaci uspořádat tuto akci uvedla, že k rozhodnutí uspořádat tuto akci je přivedla skutečnost, že kolem sebe vnímá lhostejnost, krutost a špatné mezilidské vztahy. „Jan Palach vzal na sebe velkou bolest, velký úkol. Ten jeho čin obětovat svůj život nebyla sebevražda, nebyl to zločin, ale oběť, kterou chtěl vyjádřit to, že člověk má právo být svobodný a svobodně vyjádřit svůj názor. Byl to projev svobody a demokracie. Tím vyburcoval a probudil národ, aby se postavil na nohy a řekl už je toho dost, chceme žit svobodně“, vysvětluje Kubíčková.

Na vzpomínkovém setkání byl přítomen také evangelický teolog Jakub Trojan, který se s Janem Palachem několikrát osobně setkal. „Byla to setkání velmi krátká. On přišel se svou matkou, která pravidelně navštěvovala bohoslužby v Libiši u Prahy. On přišel asi dvakrát nebo třikrát a vždycky mě zaujal takovým velmi soustředěným prohledem. Bylo vidět, že patří mezi ty nejpozornější posluchače. Měl jsem s ním při vycházení z chrámu velmi krátký rozhovor, protože to je zvyk v naší církvi, že farář podává ruku při vycházení, ale samozřejmě tlačí se další účastníci bohoslužeb, takže ten rozhovor je prakticky velmi krátký – minutu nebo dvě. Zaujal mě právě tím, že velice intenzivně poslouchal a že potom při vycházení položil otázku, která se týkala odpovědnosti pramenící z víry“, vzpomíná profesor Trojan.

Poslechněte si krátký rozhovor s prof. Jakubem Trojanem o Janu Palachovi.