Bývalý morový špitál se otevře veřejnosti

Bývalý morový špitál se otevře veřejnosti
19. ledna 2016 Události Autor: Petr Kronika

Původně pozdně gotický špitál v Českých Budějovicích se přikrčuje mezi paneláky na Pražském předměstí. První zmínky jsou z roku 1371. Současné podoby začal špitální dům nabývat na začátku 16.tého století. Tu pak dotáhla velká barokní přestavba ve druhé polovině století 18. a následně se stal chudobincem.  Rekonstrukci budovy a zahrady právě dokončil Národní památkový ústav, který tu v nových kancelářích bude mít část svého pracoviště.  V jedné místnosti vzniká muzeum morového špitálu. Kapli Nejsvětější Trojice ještě čeká restaurování.

„To, že byl špitál za městskými hradbami, znamená, že nejspíše sloužil lidem nakaženým nebezpečnou, infekční chorobou. Mor, lepra a podobně. Tyto nemoci jsou ve středověku dokládány v Českých Budějovicích,“ vysvětluje ředitel Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Petr Pavelec. „Kostel Nejsvětější Trojice byl vysvěcen v roce 1515. Pod žebrovou klenbou pozdní gotiky jsou od přestavby celého špitálu ze 60. let 18. století na stropě a na stěnách  malby Františka Jakuba Prokyše, schwarzenberského malíře, a stojí tu barokní oltář.“

Někdejší pracovník Národního památkového ústavu, pamětník a současný správce objektu Ivan Bartoš vzpomíná: „Každý rok tady byl asi 14 dní Svatotrojický festival, byly tady poutě a byly tady bohoslužby. Dost často zvonil umíráček, který je tady umístěný. Od doby, kdy se tu konaly ještě veřejné poutě, tady byl zvyk, že při rozloučení se sousedy zvonil asi pět minut a na desku ven se napsalo jméno toho zesnulého.“

„Ve zprávách z 18. století se tento dům už nazývá chudobincem,“ odkrývá vývoj Petr Pavelec. „To byly dvě velké místnosti, které sloužili chudým nemocným cestovatelům, kteří zavítali do Českých Budějovic. Jako chudobinec dům sloužil až do 20. století. Ještě na začátku 50. let, tedy v době komunismu, se o zdejší chudé staralo několik řádových sester. Ale pak zde byly byty, zase pro nejchudší obyvatele. A v 70. letech to byla víceméně ruina.“

„Jako kluci jsme to tu měli jako areál dobrodružství. Přelézali jsme zahrady,“ od úsměvu k vážnému výrazu přechází Ivan Bartoš. „V rámci tehdejších sedmdesátých let se uvažovalo dokonce o demolici. Někteří barbaři tady chtěli mít garáže. Osvícení knihovnu.“

Po opravách v 80. letech minulého století v bývalém špitálu vzniklo pracoviště a archivy tehdejšího Střediska státní památkové péče a ochrany přírody, předchůdce dnešního Národního památkového ústavu. Ten od devadesátých let objekt pronajímal. Prostory využívali také příslušníci českobudějovické salesiánské komunity.

„Celý areál je vyhlášen Kulturní památkou. A tak jsme před pěti lety celou situaci přehodnotili, nájmy ukončili a připravili projekt,“ říká Petr Pavelec. „Nákladem téměř 30 milionů jsme dům zrekonstruovali. Část Národního památkového ústavu, která se stará o hrady a zámky, tady bude mít od letošního roku kanceláře a archivy. A část areálu bude přístupná veřejnosti. V někdejší sakristii kostela bude malé muzeum morového špitálu, kostel zpřístupníme veřejnosti a příležitostně se v něm budou konat bohoslužby. K čemuž dojde asi za rok. Prostory muzea a kostela se připojují k části zahrady, která ponese – v uvozovkách – funkci rajské zahrady. Představte si chodník kolem, lavičky, osvětlení, uprostřed fontána a nějaké květinové záhon. Zahrada bude klidovou zónou jak pro pracovníky památkového ústavu, tak pro veřejnost.“

Zpravodajství na Proglasu

Zprávy pro lidi dobré vůle ve všední dny v 10, 13, 15 a 19 hodin; v sobotu v 10 a 15 hodin

Zrcadlo týdne v sobotu od 18. hodiny

13+ každý všední den krátce po 13. hodině

Regiony

Regiony