Blahořečení čtrnácti mučedníků je výzvou k dialogu
V Komentáři týdne se zamýšlíme nad blahořečením čtrnácti pražských mučedníků. Úvahu připravil Pavel Černý, kazatel Církve bratrské a někdejší předseda Ekumenické rady církví. Vysíláme ji v sobotu 13. října 2012 v 7.30 a 18.05, opakujeme v neděli v 1.45 a v pondělí v 10 hodin.
Blahořečení františkánských mučedníků je pro nás velikou výzvou a zároveň pro křesťany v naší zemi závazkem. Byla to doba, kdy vládlo veliké napětí mezi protestanty a katolíky. Byla to doba, kdy si feudálové vyřizovali osobní účty, například Rudolf a Matyáš, doba velikých zmatků a často trpěli poctiví lidé, kteří chtěli žít, kteří chtěli v našem státě budovat něco pozitivního. V roce 1611 došlo k hrozné události, které celá dnešní ekumena velmi lituje. Smrt čtrnácti františkánů je pro nás po čtyřech stoletích výzvou, abychom nezapomínali na doby, kdy násilí bylo používáno ve věcech politických i náboženských. Je to vlastně velká skvrna na té době. Nezahynuli jen Češi, mezi bratry františkány bylo i několik cizinců, a tak je akce lůzy – lynč – záležitostí mezinárodní.
Je vždycky strašné, kdykoli vítězí násilí. Kdy pominou právní normy, kdy pomine dialog, začne násilí a rozpoutají se nízké vášně. Myslím, že to tak vždycky bývalo, že války a spory, které se týkaly lidí uvnitř některých zemí a států bývaly nejkrutější. Tehdejší doba je vykřičníkem a to, co se stalo, je pro nás velikým závazkem, abychom už nikdy násilí nedopustili, abychom věci řešili poctivě, dialogem, abychom postupovali zákonnými cestami a aby evropská civilizace už nikdy nepřipustila násilí v záležitostech politických a ani ve věcech víry. A teď myslím na to, že jsme jako Evropa domem, kde bydlí mnoho národností, kulturních skupin, a více náboženství než jenom křesťanství.
Pavel Černý
