Biskup: Hroznatovy ostatky pomohl uchovat úplatek slivovicí
Na dnešek připadá 800. výročí úmrtí blahoslaveného Hroznaty, patrona plzeňské diecéze a zakladatele kláštera v Teplé. Právě tam dnes za účasti generálního opata premonstrátů Thomase Handgrätingera začíná program připomínky tohoto šlechtice spojeného se západními a severními Čechami přelomu 12. a 13. století.
O víkendu do Teplé přijedou také bývalí političtí vězni, kteří Hroznatu ctí jako svého ochránce, plzeňský biskup Tomáš Holub a jeho předchůdce František Radkovský. Ten Proglasu prozradil okolnosti uchování ostatků blahoslaveného Hroznaty poté, co komunistický režim zabral tepelský klášter pro armádu: "Tentokrát to zařídil můj předchůdce na faře ve Františkových Lázních, premonstrát Metod Vilém Cetl. S důstojníkem z Teplé vyjednal, že dvě lahve slivovice směl odnést z kláštera ostatky blahoslaveného Hroznaty. Odnesl je v tašce do farního kostela v Teplé a tam byly až do roku 1993, kdy jsme při oslavách 800 let tepelského kláštera ostatky slavnostně přenesli do klášterního opatského kostela," vzpomíná biskup Radkovský.
Šlechtic Hroznata založil západočeské kláštery výměnou za papežský dispens, kterým byl zproštěn svého závazku účasti na křížových výpravách. Jako vdovec vstoupil do tepelské komunity. Byl zajat svými nepřáteli poblíž dnešního městečka Hroznětín na Karlovarsku a vězněn na hradě Kinsberg (dnes Starý Hrozňatov) u Chebu, podle jiných domněnek to byl Hohenberg nad Ohří. Přes mučení hladem Hroznata odmítal až do smrti vydat vyděračům klášterní majetek. V roce 1897 byl prohlášen blahoslaveným, plzeňská diecéze v současnosti vede místní část kanonizačního procesu.
