Biskup Holub: Na církevní školy po covidu můžeme být hrdí

Ačkoli podle odhadu České školní inspekce se asi deset tisíc žáků základních a středních škol vůbec neúčastnilo distanční výuky a školy nebyly s jejich rodinami nijak v kontaktu, církevních škol se problém týkal pouze v několika jednotkách (31) případů, tj. desetkrát méně než celorepublikový průměr. „Jedním z hlavních důvodů je, že ti, kteří své děti posílají na církevní školy, tak jsou většinou angažovaní rodiče, což s sebou nese také to, že se o své potomky dokázali postarat i v době tak náročné jako byla pandemie. Nicméně myslím, že můžeme také s radostí a hrdostí říct, že tou druhou věcí je kreativita, osobní a až do vyčerpání jdoucí nasazení učitelů a pedagogického sboru jako celku. Tato starost o konkrétního člověka, nikoliv o naplnění pouze pravidel, podle mne charakterizuje církevní školy,“  uvedl předseda Komise pro katolickou výchovu ČBK Tomáš Holub. Podle něj se ukázala důležitost zaměření se nejen na předávání informací ve školách, ale i na formaci: "Díky tomu již byly navázány reálné kontakty mezi žáky nebo studenty, učiteli a pedagogickým sborem. Nebyly formální, nýbrž měly charakter toho, že se lidé znají a ve velké míře si také důvěřují, což dalo možnost, aby společně usilovali náročnou dobu nějak zvládnout." Biskup Holub se také domnívá, že významnou roli ve zvládnutí nelehkého úkolu hrála kreativita, kdy "člověk promýšlí věci nově s odvahou, že jeho život není vázán jenom na nějaká pravidla, ale je zván k tomu, aby nové věci promýšlel a hledal nové cesty." Biskup také poděkoval všem, kteří na straně pedagogů i rodičů i studentů a žáků přispěli k tomu, že při zpětném pohledu na působení církevních škol za pandedemie můžeme být hrdí.

ilustrační foto: Jakub Šerých, Člověk a víra