Bílý Kostel opět nad Nisou
Proglas doprovázel dobrovolníky Diecézní charity Brno, kteří se vypravili na Liberecko zasažené nedávnými záplavami. Do obce Bílý Kostel nad Nisou skupina dorazila v okamžiku, kdy obyvatelé s pomocí vojáků, hasičů a dobrovolníků uklízeli následky opakované velké vody. Na Proglasu uslyšíte více v sobotu 21. srpna v 17 hodin.
Na zdejším fotbalovém hřišti vzniklo velké jezero, z něhož hasiči odčerpávají vodu. Odsvěcený kostel svatého Mikuláše, který dal obci jméno, vystrkuje štíhlou věž k zamračené obloze, která přitahuje pohledy ustaraných obyvatel i posádek hasičských automobilů. Lužická Nisa ještě zlověstně hučí přes jez, ale už neopouští koryto a nižší hladina umožňuje detailní náhled na spoušť, kterou zanechala. Skupina 25 dobrovolníků, které přivezla Diecézní charita Brno, se o tom přesvědčili, jakmile se pustili do práce: z břehů odklízeli množství naplaveného dřeva, zbytky domovního zařízení včetně kabelů, zničených elektrických skříní, koberců a také například in-line brusle. "Přijeli jsme v situaci, kdy už voda opadla z domů, takže jsme dostali za úkol vyčistit domy, čistit koryto kolem řeky a nějakým způsobem uvést obec do původního stavu," uvedl koordinátor charitní povodňové pomoci Jan Havelka.
Zahradu domu Václava Kohouta změnila velká voda k nepoznání a pokryla ji množstvím bahna. Místní obyvatel přiblížil, jak přišel o verandu se schodištěm dovnitř, kudy se také prohnala voda - zbořily ji naplavené předměty, mezi nimi například přívěsný vozík za auto. Tak jako on dopadly asi dvě třetiny z 900 obyvatel Bílého Kostela. K dispozici teď mají velký sklad čistících prostředků, nářadí a dalších potřebných věcí u místní školy. V sousední školce se pro všechny vyvařuje a práce zde kromě dobrovolníků zajišťují hlavně ženy z místních domácností, které povodňové zkáze ušly.
"Co se týče dobrovolníků, je to skutečně od nich ne neočekávané, ale je to něco, co člověk ocení zejména v tom počátku, kdy prakticky sám neví, s čím začít. Je to pomoc, kterou člověk neví, jestli někdy vrátí," říká Václav Kohout, vyrovnaně působící muž, jemuž se ale přece jen na konci věty hlas zřetelně zachvěje. Vyslovuje díky také vedení Krajské nemocnice v Liberci, kde pracuje a která mu podle jeho slov maximálně vyšla vstříc. Chválí i radnici, která se podle něj v kritických chvílích dokázala postarat o základní zásobování. Schopnost a vzájemnou solidaritu naopak oceňují dobrovolníci, pracovníci regionálních zařízení charity, studenti, muži i ženy všech generací. "Čekal jsem, že budou mnohem víc deprimovaní těmi povodněmi, ale myslím si, že to berou docela dobře a že se s tím vypořádají," komentuje to Dominik Synek z Blanska, zatímco odstraňuje bahno z dalšího z místních dvorků. Na místě spolu s ostatními zůstane do pátku.