Benedikt XVI. se pokloní sv. Václavu
Bude to zcela poprvé, kdy papež přijde uctít našeho národního patrona sv. Václava. V rámci své návštěvy v České republice navštíví 28. září 2009 Benedikt XVI. kryptu baziliky sv. Václava, aby poklekl u relikvie českého knížete a sv. Václavu věnoval tichou modlitbu.
Lebka národního světce bude do baziliky sv. Václava ve Staré Boleslavi slavnostně přivezena již v předvečer svátku sv. Václava, tedy 27. září 2009. Do Staré Boleslavi doputuje svatováclavská relikvie v prezidentském voze s poctami hlavy státu a v doprovodu čestné jednotky motocyklů Hradní stráže. Tato již tradiční cesta symbolizuje význam osobnosti knížete jako dědice země české i historické sepětí Staré Boleslavi s Pražským hradem, sídlem panovníků.
V bazilice sv. Václava bude relikvie důstojně přivítána chrámovým sborem Václav Stará Boleslav. Po přinesení relikvie do baziliky zazní duchovní hudba a svatováclavská čtení. Od 18:00 hodin, kdy začínají nešpory, bude lebka sv. Václava vystavena v kryptě staroboleslavské baziliky.
Druhý den 28. září 2009 přijíždí do nejvýznamnějšího poutního místa Čech papež Benedikt XVI. Krátce po deváté hodině vstoupí za doprovodu kardinála Bertoneho a pražského arcibiskupa kardinála Vlka do baziliky sv. Václava. U brány kostela bude uvítán přítomnými biskupy, starostou města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav panem Ondřejem Přenosilem a místní Kolegiátní kapitulou sv. Kosmy a Damiána v čele s proboštem P. Vladimírem Kelnarem.
Benedikt XVI. se v bazilice zastaví u místa zavraždění sv. Václava, aby před vzácnými relikviemi a lebkou sv. Václava spočinul v tiché modlitbě. Poté sestoupí do krypty a u oltáře sv. Kosmy a Damiána obdrží dar města a kapituly. V lodi kostela požehná starším a nemocným kněžím a za zpěvu dětského sboru chrám opustí, aby se v papamobilu přesunul k místu konání mše svaté, na Proboštskou louku.
Po skončení slavnostní mše svaté na Proboštské louce, kterou bude Svatý otec celebrovat, bude bazilika sv. Václava otevřena pro veřejnost a lidé budou moci do 18:00 hodin relikvii sv. Václava uctít spolu s ostatními starobylými svatováclavskými památkami. Poté bude opět odvezena do pražské katedrály.
Jako mučedník a patron české země začal být sv. Václav uctíván bezprostředně po smrti, po třech letech se ze svého činu kál i jeho bratr a již v roku 972 byl v Proseku u Prahy postaven první kostel, zasvěcený sv. Václavovi. Od roku 992 je mu zasvěcen oltář v katedrále v Halbertstadtu a od začátku 14. století též v bazilice sv. Petra ve Vatikáně. Karel IV. si v roce 1346 vyžádal od papeže Klimenta VI. listinu, jíž byla nová královská koruna věnována zemskému patronu sv. Václavu a z jeho lebky se snímala jen při nejvýznamnějších příležitostech, aby si ji mohl položit na hlavu stávající panovník jako její dočasný nositel.
Sv. Václav se stal symbolem české státnosti. Jeho obraz je na pečetích zemského soudu i pražské univerzity, před sochou sv. Václava byly v roce 1848 formulovány české státoprávní požadavky a v roce 1918 čtena zpráva o vyhlášení československé samostatnosti. Svátek sv. Václava je od r. 1670 v celosvětovém církevním kalendáři, slaví se 28. září.
Informoval o tom Aleš Pištora, tiskový mluvčí Arcibiskupství pražského.