Arcidiecézní muzeum v Olomouci vystavuje rukopisné modlitební knížky z 18. a 19. století

10. března 2009 Události Autor: Radka Rozkovcová

Téměř dvě stovky rukopisných modlitebních knížek, které v 18. a 19. století opisovali a ilustrovali lidoví písaři na českém a moravském venkově, si mohou do 3. května prohlédnout návštěvníci olomouckého Arcidiecézního muzea. Výstava, nazvaná podle jednoho z exponátů Růžová zahrádka, představuje reprezentativní výběr ze čtyř stovek knížek shromážděných pražským sběratelem Janem Pošem.

Sbírku před sedmi lety získalo Muzeum umění Olomouc a nyní, v rámci "roku knihy" – dramaturgické řady výstav zaměřených na prezentaci rozmanitých podob knižní kultury – ji poprvé předvádí veřejnosti. K výstavě vychází stejnojmenná kniha v renomovaném pražském nakladatelství Arbor vitae.

"Zdobené rukopisné modlitební knížky jako osobní předměty křesťanské zbožnosti byly rozšířeny v Čechách a na Moravě od období pozdního baroka až do biedermeieru, zhruba v letech 1750 až 1850. Poměrně vysoký počet zachovaných rukopisů, etnografický výzkum i řada publikovaných článků dokazují, že nešlo o produkci sporadickou a náhodnou, nýbrž o specifický, soustavný a významný projev lidové tvorby, typický především pro území Čech a Moravy, který nebyl ještě zcela zhodnocen. Posláním naší výstavy a stejnojmenné výpravné publikace je tento pozapomenutý jedinečný fenomén, který patří do historie knihy u nás, představit veřejnosti," řekla autorka koncepce výstavy Anežka Šimková.

Podkladem pro tvorbu rukopisných modlitebních knížek v 18. a 19. století podle Šimkové byly tehdy rozšířené, levné, ale nekvalitní a neosobní tisky modliteb. "Hlavně venkovští učitelé a učitelští pomocníci, ale také například krejčí, kovář, myslivec, granátník, kostelník nebo hospodář, ti všichni modlitební knížky opisovali a zdobili pro své blízké nebo na objednávku. Jedná se o výraz spontánní lidové tvořivosti, která chtěla dát i modlitbě krásnou vnější tvář," vyjmenovala Šimková autory rukopisů.

"Tvůrci těchto malovánek neměli profesionální školení, ale chopili se svého úkolu zcela spontánně a se zaujetím, typickým pro lidové a insitní umění. Více či méně diletantský charakter jejich výtvorů prozrazuje nejen jejich technické provedení za použití co nejjednodušších a nejsnáze dosažitelných prostředků, ale i naivně zjednodušené podání a v neposlední řadě i výběr témat, inspirovaných sice v mnoha případech tzv. vysokým uměním, nicméně redukovaným častokrát do zcela elementární podoby," uvedl historik umění Pavel Černý z Univerzity Palackého v Olomouci. Jak však doplnil, rukopisné modlitební knížky "jsou schopny oslovit čtenáře a diváka bezprostředně a přímo právě díky své upřímné a nekomplikované naivitě, vypovídající v mnoha případech i o citově vřelém a osobním chápání náboženské věrouky".

Výstava a publikace Růžová zahrádka se přitom opírají o konkrétní soubor autentického materiálu – o sbírku pražského kunsthistorika, galeristy, bibliofila a znalce knihy Jana Poše (1920–1996), který v 60. letech pracoval v Krátkém filmu jako umělecký vedoucí Studia kreslených a loutkových filmů. "Výtvarná úroveň, živost a osobitost výzdoby, jedinečnost a půvab rukopisných knížek Jana Poše okouzlily natolik, že se vytváření ojedinělé a u nás největší sbírky svého druhu věnoval víc než třicet let. Cílevědomé a láskyplné zaujetí, dobrodružné hledání po pražských antikvariátech dalo nakonec vzniknout kolekci, která má čtyři sta položek," upozornila Šimková.

Sbírku, která je ze dvou třetin tvořena českými a z jedné třetiny německými modlitebními knížkami a upozorňuje tak na přirozenou dvojjazyčnost a jednotu křesťanského kulturního prostředí našich zemí v 18. a 19. století, získalo v roce 2002 z Pošovy pozůstalosti Muzeum umění Olomouc. Vzhledem k tomu, že celým letošním výstavním programem MUO prolíná ústřední dramaturgická linie – reflexe fenoménu knihy v průběhu několika staletí, naskytla se vhodná příležitost pro prezentaci Pošovy sbírky široké veřejnosti. "Je to vlastně poprvé po více než sto letech – v roce 1895 na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze bylo vystaveno několik stovek rukopisů – kdy je možno představit samostatně opět velký soubor rukopisných modlitebních knížek," upozornila kurátorka výstavy a editorka stejnojmenné publikace.

Tu vydává společně Muzeum umění Olomouc a renomované nakladatelství Arbor vitae a je prvním větším nakročením ke komplexnímu zpracování tématu rukopisných modlitebních knížek, především z pohledu jejich výtvarných kvalit. „Kromě pečlivého obrazového zpracování sbírky a stati Jana Poše, která byla otištěna v roce 1993 v časopisu Český lid, kniha obsahuje několik krátkých odborných studií současných českých religionistů a závěrečný vzpomínkový text Jiřího Šalamouna, předního českého výtvarníka a znalce výtvarné knihy," přiblížila Šimková obsah knihy a upozornila, že spolu s knihou vychází faksimile jedné z výtvarně nejbohatších modlitebních knížek sbírky z roku 1824.

Nejen publikace však umožní návštěvníkům výstavy zevrubnější vhled do tématu. Prostřednictvím speciálního softwaru si mohou přímo na výstavě "prolistovat" stránky vybraných 51 rukopisů Pošovy sbírky. "Program je zpracován v češtině, němčině a angličtině. Na výstavě jsou navíc pro srovnání vystaveny i ukázky tištěných modlitebních knížek z 18. a 19. století z majetku Vědecké knihovny v Olomouci. Působivým doplněním výstavy je také vybraný soubor lidové plastiky ze sbírek Národopisného oddělení Národního muzea a také ukázky lidové malby a řezby ze soukromého majetku," řekla Šimková.

(z tiskové zprávy Muzea umění Olomouc)

Doprovodný program

Komentovaná prohlídka výstavy

čt | 19. 3. 2009 | 17.00 hodin

Upozornění: Kapacita omezena. Vstupenky je třeba si rezervovat přímo v pokladně Arcidiecézního muzea (osobně nebo telefonicky: 585 514 190) nebo na emailových adresách soban@olmuart.cz, johncapkova@olmuart.cz.