75 let protinacistické encykliky Mit brennender Sorge
14. března 1937 byla vydána encyklika papeže Pia XI. Mit brennender Sorge (S palčivou starostí), kterou katolická církev reagovala na situaci v hitlerovském Německu. "Bylo to vůbec první oficiální odsouzení nacismu ze strany nějaké celosvětově působící organizace," uvádí církevní historik Radomír Malý.
"Encyklika do dnešní doby jednoznačně ukazuje, že mezi katolickou naukou a nacistickou ideologií byla od prvopočátku obrovská propast, že to byly nauky, které se absolutně nedaly spojit či smířit a nemohly spolu ani koexistovat," uvádí Radomír Malý, který se na tuto stránku církevních dějin zaměřuje a pro Proglas připravil cyklus Církev ve stínu hákového kříže.
Encyklika psaná v rozporu s vatikánskými zvyklostmi v němčině odsuzuje filosofické základy nacistické ideologie, především rasismus a nacionalismus. Poukazuje také na porušování náboženské svobody a nedodržování konkordátu ze strany Třetí říše. "Ti, kdo povyšují rasu, národ či některou z jeho konkrétních forem, představitele státní moci anebo jiné základní prvky lidské společnosti na normu, jež převyšuje vše, včetně náboženských hodnot, převracejí a falšují řád věcí stvořených podle Boží vůle," uvádí text encykliky, na kterou ještě během roku 1937 navázal dokument Divini redemptoris, jenž odsuzuje komunistickou totalitu.
Úřady nacistického Německa šíření encykliky Mit brennender Sorge zakázaly. Ministr propagandy Josef Goebbels označil Vatikán za nepřátelskou mocnost, ve věznicích a koncentračních táborech se ocitla řada katolíků. "Člověka 21. století může encyklika oslovit především v tom, že poukazuje na zhoubnost jakéhokoli rasismu, antisemitismu a všech nenávistí vůči člověku z důvodů rasových, národnostních, ale může to být vztaženo i na třídní i jakoukoli jinou skupinovou nenávist," říká Radomír Malý.
