16 církví podepsalo smlouvu se státem o vypořádání majetku
Premiér Petr Nečas a představitelé 16 náboženských společností podepsali smlouvy o finančním vyrovnání státu s církvemi. Vláda podobu dokumentu, který vychází z loni schváleného zákona o církevních restitucích, schválila ve středu.
"Jedná se především o akt spravedlnosti, protože tímto krokem jsou odčiněny některé křivdy, které byly učiněny církvím a náboženským společnostem v průběhu komunistického režimu. Současně tím byly nastoleny základy pro nové, moderní vztahy mezi státem na straně jedné a církvemi a náboženskými společnostmi na straně druhé, tak aby vedly k postupné ekonomické samostatnosti státu a církví a aby mezi nimi byl vyvinut kooperativní model," poznamenal Nečas. Ke kontraktu se nepřipojila Bratrská jednota baptistů, jejíž představenstvo rozhodlo, že svůj nárok na asi 220 miliónů korun uplatňovat nebude. Římskokatolickou církev při podpisu zastoupil pražský arcibiskup Dominik Duka, Českobratrskou církev evangelickou zase její synodní senior Joel Ruml.
Sociální demokracie na začátku týdne podala proti zákonu o vypořádání církevního majetku stížnost k Ústavnímu soudu (ÚS) a požádali o přednostní projednání záležitosti. Dále největší opoziční strana vyzvala ústavní soudce, aby předběžným opatřením podpis smluv zakázali – zdůvodnili to tím, že jde o nevratný krok uskutečněný ještě před vyjádřením ÚS k podaným stížnostem. "Vláda si samozřejmě musí být vědoma, přistoupí-li k podpisu smlouvy ještě před rozhodováním ÚS, značných finančních nákladů pro stát, které by mohly vzniknout v případě, že by ÚS později návrhu zčásti nebo zcela vyhověl. Bylo by proto korektní a zodpovědné, kdyby vláda s podpisem nespěchala a vyčkala na rozhodnutí ÚS, byť právně jí samozřejmě v tuto chvíli nic nebrání," poznamenal generální sekretář ÚS Tomáš Langášek. "Nevím proč hrát politické tanečky podle muziky, kterou píská sociální demokracie," prohlásil Nečas, podle něhož není třeba politizovat činnost ÚS a dělat z něj třetí komoru parlamentu.
