15 let řeckokatolického exarchátu v ČR
Starobylou liturgií svatého Jana Zlatoústého oslavili v sobotu v pražské katedrále sv. Klimenta věřící byzantského obřadu 15 let od vzniku samostatné církevní struktury v Česku. "Umožňuje rozšířit pastorační péči o věřící a má větší možnosti rozvoje," říká k tomu biskup Ladislav Hučko, nynější apoštolský exarcha.
Vlastní výroční den, kdy apoštolský nuncius Giovanni Coppa (nynější kardinál) oznámil zřízení církevní jednotky pro řeckokatolíky, připadá na 15. březen. Prvním exarchou se stal Ivan Ljavinec, nynějšího pastýře katolíků byzantského obřadu povolal papež Jan Pavel II. v roce 2003 z Teologického insitutu v Košicích. Ladislav Hučko podotýká, že tak symbolicky navazuje na řeckokatolickou historii v českých zemích, kterou po roce 1918 začali psát přistěhovalci, studenti či vojáci z východního Slovenska nebo Podkarpatské Rusi. "Když sem přišli, neměl se o ně kdo starat. Byly tu určité bariéry jazykové i obřadové. Arcibiskup František Kordač prodával Klementinum městu a ustavil nový seminář, a tak kostel sv. Klimenta dal do užívání řeckokatolické církve," popsal Ladislav Hučko. S těmito začátky už je spojena éra pronásledování za komunistického režimu - mezi prvními duchovními v Praze byl biskup Vasiľ Hopko, který poté, co rudá totalita rozhodla o zrušení řeckokatolické církve, skončil ve vězení a zemřel na následky pracovních táborů s pověstí mučedníka. Katolíci všech ritů ho uctívají jako blahoslaveného, stejně tak i biskupa Pavola Gojdiče, jehož potkal stejný osud. Kolik dalších věřících odmítlo přes nátlak komunistické moci přejít k pravoslavné církvi a zažilo šikanu, diskriminaci i věznění, lze stěží vyčíslit.
Legálně směla řeckokatolická církev fungovat pouze v krátkém období kolem roku 1968 a naplno až po pádu totalitního režimu. V české diaspoře má rozptýlených 20 farností ("od Plzně až po Ostravu," říká biskup Hučko), kde slouží 28 duchovních. Exarchát podléhá vatikánské kongregaci pro církve východních obřadů a řídí se východním kanonickým právem, zároveň je součástí České biskupské konference. Podle biskupa Hučka se jeho současné pastorační úkoly podobají těm po roce 1918 - "nastala nová situace migrantů. Začali ve větší míře přicházet pracovníci a migranti z Ukrajiny a mezi nimi velký počet řeckokatolíků. Vznikla potřeba se o ně starat a zakládat nové farnosti."
