Sinoložka Ptáčková: Číně jde jen o vlastní prospěch

„Po obsazení Tibetu Čínskou osvobozeneckou armádou byla v roce 1951 sepsána tzv. Sedmnáctibodová dohoda, která Tibetu slibovala fungování v autonomním režimu a tedy možnost ponechání si náboženských a kulturních zvyků,“ připomněla Ptáčková situaci na počátku 50. let minulého století a dodala, že dohoda se netýkala sousedních oblastí Tibetu, které byly začleněny do jiných provincií. V nich brzy začaly náboženské a pozemkové reformy, což vyvolalo organizovaný odboj, o němž se zprávy brzy dostaly také do Lhasy, kde sídlil dalajláma. Ten se rozhodl ze země uprchnout ve chvíli, kdy se zdálo zřejmé, že se ho chce Čína zmocnit. Pokus o jeho zadržení vedl také právě k tibetskému povstání, které si nakonec vyžádalo přes 90 000 obětí.

Přední česká odbornice na tibetsko-čínské vztahy později v rozhovoru také dodala, že téma Tibetu je stále výbušné i v českém politickém prostředí. „Je smutné vidět, jak nekriticky naše vláda přistupuje k Číně. Je samozřejmě pochopitelné, že každý stát se snaží získat ekonomické výhody, ale měli bychom si ujasnit, za jakou cenu spolupráce s Čínou probíhá,“ komentovala aktuální přístup českých vládních politiků Ptáčková. „Čína má vše velmi dobře promyšlené a celá politika mezinárodní obchodní spolupráce má vést především k posílení čínské politiky a čínského politického vlivu ve světě. Myslím si, že Česká republika nepatří k zemím, které by musely být na Číně závislé. Podle toho, jak spolupráce probíhá posledních deset let, by mělo být každému zřejmé, že Číně nejde o všeobecný prospěch, ale především o to, aby z toho měla prospěch sama pro sebe.“

Jaké jsou v současnosti vztahy dalajlámy a Číny? A jaký lze očekávat vývoj? I to se dozvíte při poslechu celého rozhovoru v našem audioarchivu.