S vedoucí brněnské žurnalistiky o svobodě médií i jejich ekonomické situaci
Na 3. květen připadá Světový den svobody tisku vyhlášený Valným shromážděním OSN na připomínku tzv. Windhoekské deklarace pro nezávislá, svobodná a pluralistická média v Africe a na celém světě z 3. května 1991. Jak svobodná jsou média v tuzemsku i ve světě a jakým čelí výzvám? V pořadu 13+ jsme o tom hovořili s Lenkou Waschkovou Císařovou, vedoucí Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
V žebříčku indexu světové svobody tisku pro rok 2021, který každoročně zveřejňují Reportéři bez hranic, Česko stejně jako loni obsadilo 40. místo ze 180 monitorovaných zemí. Největší svobodu médiím i nadále poskytují skandinávské země, poslední příčky patří Číně, Turkmenistánu, Severní Koreji a nejhorší je Eritrea. Rusko je 150., ale třeba naši slovenští sousedé nás o 5 příček předběhli. V komentáři k tomuto žebříčku mezinárodní nevládní organizace píše: „Čeští novináři čelí velkým výzvám, mezi které patří hrozby médiím veřejné služby ze strany vládou kontrolovaných dozorčích orgánů, nenávistné on-line kampaně či rozšíření takzvaných alternativních médií. Rozsáhlou nedůvěru v novináře posilují i slovní výpady českého prezidenta Miloše Zemana a dalších vysoce postavených představitelů země.“ Jak situaci vidí Lenka Waschková Císařová?
"Když se na to podíváme ve výseku dvou uplynulých let, tak jsme si nepolepšili, ani nepohoršili. Vypadalo by to jako neutrální zpráva. Když se na to podíváme v delším časovém horizontu, na 40. pozici jsme klesali z 12., 13. místa před 8, 9 lety. Je to odrazem toho, jak se mediální trh, mediální krajina v České republice vyvíjí: především ta ekonomická a vlastnická situace, ale i vztah médií a politiky," okomentovala Waschková Císařová letošní výsledky citovaného žebříčku.
Vedoucí brněnské katedry žurnalistiky také vyjádřila nesouhlas s návrhem komunistů, který minulý týden podpořila ministryně spravedlnosti Marie Benešová, totiž že by novináři veřejnoprávních médií měli podávat majetková přiznání, protože ovlivňují veřejné mínění a jsou placení z veřejných peněz. K hlasům zaznívajícím ve prospěch zrušení koncesionářských poplatků Waschková Císařová uvedla: "Bez historie lze těžko pochopit současnost. (...) Jak se tedy taková média mají živit? My jsme si vymysleli, že tady taková média chceme. Vymysleli jsme je, abychom vyňali určitou část mediální krajiny z tržního boje o peníze, o zisk. A pokud jim nevymyslíme způsob financování, taková média nebudou existovat." Krizi financování podle ní zažívají média po celém světě, i ta soukromá.
S Lenkou Waschkovou Císařovou jsme hovořili také o průzkumech důvěry v média veřejné služby před pandemií koronaviru i po ní nebo o situaci v Radě ČT. Poslechněte si pořad 13+ z archivu.
foto: archiv
Související články
Novinář Petr Vizina: Odpovědnost za kvalitní média neseme všichni
O roli médií v dnešní společnosti jsme mluvili s novinářem, teologem, hudebníkem a sportovcem Petrem Vizinou.
Mluvčí České biskupské konference: Lipovská ani Kašparů ČBK v Radě České televize nezastupují
Episkopát se dnes vyjádřil k aktuální situaci kolem Rady České televize. Podle tiskové mluvčí ČBK Moniky Klimentové není biskupská konference s radními ČT Hanou Lipovskou a Maxmiliánem Kašparů v kontaktu, jejich volbu do Rady neovlivnila a nekomunikuje s nimi.
Jak rozumět médiím – 1. díl
Autorem vzdělávacího cyklu Jak rozumět médiím je Ondřej Krajtl. Jako specialisty si přizval pedagogy z Katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity v Brně. V první části nazvané K čemu mediální gramotnost je jeho hostem PhDr. Jaromír Volek.
