S rostoucím počtem infikovaných stoupá i počet náhlých úmrtí, říká soudní lékař Vojtíšek
Rostoucí počty nakažených koronavirem vedou i k častějším náhlým úmrtím v důsledku takzvané virové pneumonie. To zjistili při pitvách lékaři z Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Od začátku září se smrt v důsledku virové pneumonie prokázala u třiceti osob. Přednosta ústavu Tomáš Vojtíšek byl hostem Filipa Breindla v dnešní relaci 13+.
Uvádíte, že onemocnění covid-19 může vést k náhlým úmrtím mimo nemocnici. Proč se to projevuje až nyní a neprovázelo to první jarní vlnu?
Tím důvodem je současné vysoké procento nakažených. My jsme tu tiskovou zprávu vydali ne proto, abychom strašili obyvatele, ale spíš proto, že je to nové zjištění, které nás překvapilo. Na začátku pandemie nebyl tak velký počet infikovaných. Nákaza se u různých lidí projevuje jinak a u zlomku zkrátka probíhá virový zánět plic prudčeji a může dojít k náhlému zhoršení. Malá část těchto osob může zemřít doma, a to je to, co jsme nečekali.
Máte informace, že by toto popisovala i zkušenost zdravotníků ze zemí, kde došlo k masivnímu průběhu nákazy?
Na to je třeba se dívat v jiném kontextu. V zemích, kde došlo k přehlcení zdravotnických systémů, tedy například v Itálii, Belgii a New Yorku, nemohli být lidé s těžkými průběhy nemoci z kapacitních důvodů ani přijati do nemocnic. To se u nás neděje. My jsme spíš překvapeni z náhlých úmrtí lidí, u kterých jsme to nepředpokládali. Je to sice malý počet případů, ale při růstu infikovaných se s tím začínáme setkávat častěji.
Jsou u těchto případů úmrtí nějaké společné prvky?
Spektrum zemřelých odpovídá udávaným rizikovým faktorům – věk, přítomnost jiných chorob jako je diabetes, hypertenze, nadváha. Ne u všech, ale u vyššího procenta případů to tak je.
Zopakuji, že jde relativně o malý počet lidí, jak v absolutním čísle, tak v podílu na celkovém počtu nakažených lidí. Jak se zjištěním podle Vás pracovat?
Podle mě je to důležité zjištění hlavně pro lékaře jiných oborů, aby věděli, že k tomu může dojít. Nový koronavirus je zrádný a jeho chování se mění, a to je pro klinické lékaře důležité. Pro lidi je naopak důležité dodržovat bezpečnostní opatření a doporučení. Pokud se člověku přitíží, nemá se bát kontaktovat lékaře. Především v případech zvýšené dušnosti, ztráty vědomí, při trvajících horečkách.
Myslíte, že ve většině případů by se těmto úmrtím dalo předejít, pokud by došlo ke včasné hospitalizaci?
To je spekulativní otázka i odpověď na ni. Každý člověk je jiný a k náhlým úmrtím dochází i mimo pandemii. Otázka případné zachranitelnosti není pro soudní lékaře. My nevíme, co se v těle funkčně děje v momentě před smrtí.
Na závěr se Vás ještě zeptám, zda dění kolem koronaviru změnilo nějak pracovní postupy při pitvách?
My musíme hygienické požadavky dodržovat vždycky, teď se postupy pouze zpřísnily. V případě pitvy člověka nakaženého koronavirem postupujeme stejně jako lékaři, kteří pacienty ošetřují v nemocnicích.
