S předsedou Senátu Vystrčilem o zatčení běloruského novináře po vynuceném přistání civilního letadla

Běloruská stíhačka v neděli přinutila civilní letadlo irské společnosti Ryanair na trase z řeckých Atén do litevského Vilniusu neplánovaně změnit trasu a přistát v běloruském Minsku – původně s informací, že je na palubě bomba, později se ukázalo, že šlo o krok k zatčení kritika vlády prezidenta Lukašenka, běloruského opozičního novináře, který byl i s přítelkyní na palubě letadla. Šestadvacetiletý novinář Raman Pratasevič podle svědků během zatčení vyjadřoval strach z trestu smrti. Nejen o mezinárodních aspektech této události jsme v pořadu 13+ hovořili s předsedou Senátu ČR, Milošem Vystrčilem (ODS).
Své vidění situace popsal takto: „Občané EU cestovali z jednoho města na území EU do jiného města na území EU leteckou linkou. Letadlo bylo v podstatě uneseno a jeden z cestujících byl zatčen na běloruském území. Myslím, že je to naprosto nepřijatelné a nelze to tolerovat. Je potřeba, abychom jako součást Evropské unie, jako Česká republika velmi razantně a velmi sebevědomě odpověděli.“
Právě reakce ze strany Evropské unie nepovažuje předseda Senátu za dostatečné, na Twitteru už dříve napsal: „Jestliže demokraté nedokáží společně dostatečně odvážně a jasně reagovat na bezprecedentní chování nedemokratických režimů, hrozí, že jejich porušování mezinárodního práva včetně případů státního terorismu, a tím i jejich vliv a sebevědomí budou narůstat.“ Stanovisko potvrdil také v pořadu 13+ a doplnil: „Pokud jste na jedné straně státem, který se připojuje k sankcím, a na druhé straně projevujete vůli jednat o investiční dohodě s Čínskou lidovou republikou, nebo na jedné straně říkáte, že není možné, aby bylo uneseno letadlo, které cestuje mezi dvěma zeměmi na území EU, a na druhé straně zase spolupracujete, když se jedná o dodávky plynu a podobně, tak naznačujete, že nemáte jednoznačně vyhraněný názor a nejste schopni zaujmout jasné a sebevědomé stanovisko.“ Evropské unii dnes podle Vystrčila chybí hlavně odvaha přistoupit ke krokům, které mohou v krátkodobém horizontu znamenat újmu, zejména na poli hospodářském. Což si vysvětluje tím, že se političtí představitelé obávají kritiky ze strany občanů, pokud by došlo ke snížení kvality života v jejich zemích.
Zatčený novinář Raman Pratasevič v letech 2017 až 2018 absolvoval na Univerzitě Karlově stipendijní novinářský program Václava Havla pro zájemce ze zemí, v nichž dochází podle hodnocení humanitárních organizací k soustavnému porušování lidských práv a svobod. V rámci programu se dostal i na stáž v pražském ústředí Rádia svobodná Evropa/Rádia Svoboda.
V červnu má do České republiky přijet představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, už dříve ji pozval právě Miloš Vystrčil, který k návštěvě podotýká: „Já předpokládám, že se s ní uvidím v neděli 6. nebo v pondělí 7. června. (…) Věřím, že budeme na půdě Senátu i v dalších rozhovorech s nejvyššími ústavními činiteli schopni demonstrovat podporu svobodnému Bělorusku a demokratickým snahám, které se v Bělorusku dlouhodobě projevují a které se prezidentu Lukašenkovi bohužel daří potlačovat.“
Lze mezinárodní solidaritu v současné situaci srovnat s podporou vyjádřenou Česku v kauze Vrbětice? A jak Miloš Vystrčil hodnotí dosavadní reakci České republiky a ministra zahraničí Kulhánka? Poslechněte si rozhovor ze záznamu, v úterním pořadu 13+ od 19. minuty.
foto: foto: Flickr/ODS/ CC BY 2.0