Role veřejnoprávních médií je důležitější než kdy dřív, říká Michal Klíma
Mezinárodní vysílací unie v dubnu varovala, že česká veřejnoprávní média jsou v ohrožení. Konkrétně reagovala na situaci v České televizi, do jejíž rady se dostalo zvýšené množství členů, napojených na vládnoucí politickou stranu. V současnosti je v Radě ČT namísto 15 členů pouze devět. Podle informací Info.cz hodlá nastupující pětikoalice prosadit novelu zákona, která stanoví novou podobu fungování Rady a výběru jejích členů. Na novele se podílely Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu, projekt Rekonstrukce státu a také Nadační fond nezávislé žurnalistiky. O tématu jsme hovořili s místopředsedou jeho správní rady Michalem Klímou.
Klíma, který je také členem mezinárodní novinářské organizace International Press Institute, vysvětlil, v čem navrhované změny spočívají. "Myslím, že nejviditelnější je návrh, aby volby do rad probíhaly i v Senátu, tedy v obou parlamentních komorách. Pak jsme navrhli určité zpřísnění či lepší formulace toho, jak má vypadat člen rady, stejně jako instituce, která ho navrhuje. Pak jsme upravili výši poplatků, sněmovna by měla každý rok posoudit jejich zvýšení, či ne. Důležitá změna je také přezkoumatelnost rozhodnutí rad soudem, což je dnes téměř nemožné," uvedl.
Popsal také, jak se situace médií v Česku za posledních deset let změnila. "Tehdy byla ve vlastnictví profesionálních zahraničních mediálních domů, takže nebyl žádný důvod je podezírat z neobjektivity," zdůraznil s tím, že v současnosti velké mediální domy skoupili "oligarchové, kteří mají různé obchodní a politické zájmy".
Za problematický považuje Klíma také nástup Jitky Obzinové do čela zpravodajství Českého rozhlasu, který včera ohlásil jeho generální ředitel René Zavoral. Média upozorňují na to, že Obzinovou provází pověst člověka, který se ve své práci neřídí zásadami vyváženosti a objektivity. Server Hlídací pes například poskytl v minulosti nahrávku z porady komerční televize Prima, jejíž zpravodajství a publicistiku vedla v letech 2009-2019. Obzinová na ní zaměstnancům nařídila hovořit o uprchlické krizi pouze jako o hrozbě.
Michal Klíma doplnil, že před prezidentskými volbami 2013 měla také dávat pokyn, aby se v TV Prima podporoval Miloš Zeman. Argument generálního ředitele Zavorala, že rozhlas potřebuje dobrou krizovou manažerku, považuje Klíma za « bizarní ». "Jestliže to říká ředitel, který je šest let ve funkci a najednou tvrdí, že jeho organizace potřebuje krizový management, tak je to něco, s čím jsem se nikdy nesetkal a považuji to za naprosto absurdní," poznamenal.
Co podle Michala Klímy zpravodajství Českého rozhlasu pod vedením Obzinové čeká? Neměla by se zmíněná novela zákona o volbě členů Rady ČT prosadit spíše « zezdola » ? Nedostanou se tím její členové do vleku nové vlády? Dozvíte se v celém rozhovoru, který najdete v audioarchivu.
Související články
13+: O postoji českých biskupů ke krizi v Radě České televize
Radní České televize Haně Lipovské, kterou loni do funkce nominovala Česká biskupská konference, jejímu mnohými kritizovanému působení v Radě ČT a postoji českých biskupů k němu jsme věnovali nejnovější vydání pořadu 13+. O tématu jsme diskutovali s mediálním poradcem kardinála Dominika Duky P. Štěpánem Robem a publicistou Jiřím Zajícem, který byl sám mezi lety 1992-2000 členem Rady ČT.
Urbániková: Někteří politici nechápou, co je úkolem veřejnoprávních médií
V relaci 13+ jsme o současném stavu českých veřejnoprávních médií hovořili s Marínou Urbánikovou působící na Katedře mediálních studií a žurnalistiky na brněnské Fakultě sociálních studií.
