Politolog Kraus: Směřování Íránu určují muslimští duchovní
Obyvatelé Íránu vybírají nástupce Hasana Rúháního, který se po dvou funkčních obdobích o úřad nemůže ucházet. V relaci 13+ jsme se zastavili u politického systému této islámské republiky a u jejích mezinárodních ambicí. Naším hostem byl politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně, který dění v Íránu sleduje a věnuje se také bezpečnostním otázkám
"Íránský systém má určité republikánské prvky, ale islám je tam explicitně zdůrazněn už v názvu státu. Znamená to, že islám má nejvyšší autoritu, která je držena při životě ze strany mocenské kliky islámských duchovních. Ti mají nejvyšší autoritu zasahovat i do politického systému a volebních procedur. Je tady sice nějaký limitovaně demokratický mechanismus, ale duchovenstvo do voleb poměrně intenzivně zasahuje," připomněl Josef Kraus úlohu Rady dohlížitelů a dalších muslimských institucí, které mimo jiné schvalují kandidaturu uchazečů o prezidentský úřad. Z letošních voleb vyškrtly například Mahmúda Ahmadínežáda, íránského prezidenta z let 2005-13, což podle Josefa Krause souvisí s jeho kritickými postoji k současnému režimu.
Z Íránu přicházejí zprávy o očekávané nízké volební účasti a podle politologa se vedení státu, včetně vrchního ajatolláha Alího Chameneího, snaží přimět obyvatele k hlasování. "Hraje se hra o to, jaká bude volební účast. Pokud bude ta účast někde mezi 40 a 50 procenty, bude legitimita nového prezidenta relativně vysoká. Pokud by byla nižší, bude to pro něj velký problém," uvedl Josef Kraus s tím, že předpokládá vítězství šéfa íránské justice Ebráhíma Raísího.
Írán je zemí, která se angažuje v některých regionálních konfliktech, například v Sýrii nebo Jemenu. "Írán je regionální mocností v oblasti Blízkého a Středního východu a hraje svou mocenskou regionální politiku. Hájí si tím své vlastní národní zájmy. Zároveň s tím je tam přítomná ideologie odkazu tzv. islámské revoluce z roku 1979, která smetla tehdejšího íránského šáha Muhammada Rezu Páhlavího a instalovala režim vlády duchovenstva, jenž tam je do dnešních dní," uvedl politolog k mezinárodním aktivitám Íránu, které podle něj do značné míry určuje záměr hájit zájmy šíitského islámu – ten samotní šíité pokládají za utlačovaný v rámci obou hlavních větví islámu.
Proč nelze očekávat od prezidentských voleb zásadní změnu íránského kurzu a kým je současný Írán pro západní demokratický svět? Poslouchejte celý rozhovor s politologem Josefem Krausem v závěru páteční relace 13+.
Související články
Jan Daniel: Volby měly ukázat, že Syřané Asada stále chtějí
S odborníkem na blízkovýchodní region Janem Danielem z Ústavu mezinárodních vztahů jsme v páteční relaci 13+ hovořili o výsledku prezidentských voleb v Sýrii.
13+: Přijali v Iráku papežova slova o bratrství? Jak povzbudil tamní křesťany?
Papež František dnes ukončil čtyřdenní návštěvu Iráku, během níž se například setkal s šíitským ajatolláhem Alim al-Sistaním, modlil se s náboženskými představiteli v Abrahámově Uru, zavítal na místa poznamenaná nedávnou nadvládou teroristického Islámského státu a sloužil mše v Bagdádu a kurdském Erbílu. U některých momentů cesty jsme se zastavili v rozhovoru s Martinem Klapetkem, religionistou z Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který se kromě jiného zaměřuje na křesťansko-muslimský dialog.
Papež a napětí kolem Íránu - stane se Vatikán zprostředkovatelem?
Papež František sleduje vývoj událostí kolem zabití íránského generála Kásema Solejmáního s velkou starostí a nechává se pravidelně informovat, uvedl apoštolský nuncius v Teheránu, arcibiskup Leo Boccardi. František se dosud k situaci přímo nevyjádřil, což podle agentury Kathpress může souviset se snahou vatikánské diplomacie o roli prostředníka mezi Íránem a Spojenými státy.
