Nesmíme usnout v historii, ale dál se rozvíjet, říká dramaturg Pražského jara

„Festival měl původně zahajovat berlínský Rozhlasový symfonický orchestr s Vladimirem Jurowským. Kvůli pandemii ale nemůže přijet a my jsme hledali řešení, jak zachovat Mou vlast na programu a zároveň přijít s něčím novým, výjimečným. Tím, že Má vlast zní vždy na začátku festivalu, je dramaturgickou výzvou, aby se nestala rutinou, ale něčím slavnostním. Je ne úplně jednoduché, ale současně velmi zajímavé hledat nová hudební řešení, pracovat například s hudebníky, kteří skladbu ještě nehráli. Collegium 1704 je známé interpretací převážně barokní hudby. V poslední době ale čím dál víc interpretuje i hudbu novější, proto jsme se rozhodli je oslovit,“ vysvětlil v úvodu Josef Třeštík

Úlohou festivalu, který vznikl v roce 1946 u příležitosti 50. výročí založení České filharmonie, je i v 21. století podle Třeštíka držet krok s vývojem v hudebním světě: „Pražské jaro by mělo být dále zajímavé a relevantní pro domácí i zahraniční posluchače. Snažit se pečlivě sledovat, jací nejvýznamnější světoví hudebníci tu ještě nevystoupili a přivést je do Prahy. Na tom se snažím od svého nástupu pracovat.“ Ze zahraničních interpretů vyzdvihl zejména německého klarinetistu a skladatele Jörga Widmanna, který se stal rezidentním umělcem festivalu a vystoupí na celkem třech koncertech. Na nich představí jak vlastní skladby, tak interpretaci klasických děl R. Schumanna, W. A. Mozarta či C. M. von Webera.

Jaká další vystoupení zahraničních i domácích hudebníků dramaturg doporučuje? Co všechno se bude letos moci na rozdíl od loňské velmi omezené formy festivalu konat? A jak Josef Třeštík vnímá skutečnost, že má na starosti program a hlavní dramaturgickou linku největší a nejznámnější české přehlídky klasické hudby? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru v našem audioarchivu.