Nadstandardní kontakty politiků s justicí by neměly být běžné
Hostem dnešní relace 13+ byla bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu, předsedkyně Nejvyššího soudu a senátorka Eliška Wagnerová. Společně jsme se ohlédli za včerejšími protesty sdružení Milion chvilek pro demokracii a za jím kritizovaným vzájemným propojením politiků a justice skrze osobu ministryně spravedlnosti Marii Benešovou.
"Současný stav opravdu není úplně normální a neměl by tak být vnímán", uvedla Wagnerová a zmínila v této souvislosti rovněž zásahy kanceláře prezidenta Zemana do chodu české justice, která podle ní potřebuje distanc od moci výkonné. Výroky Marie Benešové na adresu nejvyššího státního zástupce i Ústavního soudu jsou podle ní zcela nepřípustné a k podobným útokem by rozhodně nemělo docházet, ohrožují totiž politickou kulturu v naší zemi jako takovou."Soudci musí ustát určité útoky a ataky, to je pravda, ale nesmí to vést k tomu, aby byly nadstandardní kontakty politiků vůči justici vnímány jako něco, co se smí, a co je běžné", řekla dále Eliška Wagnerová. To, že prozatím nedošlo k faktickému nežádoucímu ovládnutí české justice, označila v návaznosti na jeden výrok předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského za zásluhu právě sdružení Milion chvilek pro demokracii. Narozdíl od představitelů Milionu chvilek je ale přesvědčena, že novou osobu nejvyššího státního zástupce by měla jmenovat současná vláda, pokud jí ovšem nebude vyslovena nedůvěra.
"Teď budu trochu spekulovat, ale v záležitosti vlády, které byla vyslovena nedůvěra, říká Ústavní soud, že taková vláda by měla volit velmi restriktivní přístup k výkonu svých pravomocí a kompetencí, a to zejména tehdy, pokud by její rozhodnutí přineslo zásadní a nezvratné účinky. Mnozí by mi možná řekli, že následující vláda může nejvyššího státního zástupce kdykoli bezdůvodně odvolat, ale já na to namítám: to, že je to tímto způsobem otevřeno, ještě neznamená, že by byl takový postup ústavně konformní a domnívám se, že každý svévolně odvolaný státní zástupce se může soudně bránit. A já jsem přesvědčena, že by ve správním soudnictví taková osoba se svým odvoláním uspěla." Sama Wagnerová by byla na místě vlády, které byla vyslovena nedůvěra, v tomto smyslu ovšem velmi opatrná.
Ohledně kontrolní úlohy veřejnosti vůči ministryni spravedlnosti Wagnerová uvedla, že lidé buď vnímají právo jako takové, anebo jeho konkrétní interpretaci a aplikaci. "A i když nemusí mít veřejnost ve všem pravdu, může to být signál k tomu, aby se jak zákonodárci, tak exekutiva zamysleli nad tím, zda právní prostředí umožňující jednání, které je předmětem kritiky, nelze upravit nebo úplně změnit tak, aby disonance mezi právem a jeho vnímáním ze strany veřejnosti byla odstraněna", uzavřela Eliška Wagnerová.
