Na začátku stálo deset statečných žen. O odškodnění za protiprávní sterilizace s Annou Šabatovou.
Poslanci schválii odškodnění především romských žen za nucené sterilizace, k nimž docházelo mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012. Pro sterilizaci se podle zdůvodnění nemusely rozhodnout svobodně, ale po přesvědčování nebo hrozbě odebrání dětí či dávek. Schválený sněmovní návrh předpokládá vyplacení jednorázové částky 300.000 korun, normu nyní posoudí Senát. Souvislosti jsme v pořadu 13+ probírali s bývalou ombudsmankou Annou Šabatovou.
Šabatová upozorňuje, že se tématem zabývala už v roce 1978 Charta 77 (jejíž mluvčí se později stala). S konkrétními podezřeními na nucené sterilizace v Česku, a to především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se postupně obrátily na úřad ombudsmana, některé i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006, v roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil. O posun v případu se neúspěšně pokoušel také ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (2014–2016). Návrh skupiny poslanců byl nyní přijat a poputuje do Senátu.
"Chtěla bych zdůraznit, že celou tu věc odstartovalo deset statečných romských žen. Většinou to bylo opravdu zaměřeno na romské ženy, zejména před listopadem 1989. Protiprávní sterilizace po listopadu 1989 se ale týkaly i neromských žen. (...) V průběhu času, kdy jsme se tou problematikou zabývali, jsme narazili i na neromské ženy, které se chápaly jako protiprávně sterilizované, protože s nimi ta otázka nebyla prodiskutována. Lékaři to chápali jako čistě zdravotní věc a provedli sterilizaci, aniž by to s tou ženou projednali. Obvykle po císařském řezu, aby nenastalo další těhotenství. Celé to souvisí s respektem k pacientovi vůbec," říká Anna Šabatová, která za slovy vidí konkrétní lidi a jejich příběhy: "Já jsem se setkala s jedním příběhem jako zástupkyně ombudsmana, kdy paní vůbec nevěděla, že byla sterilizována. Postěžovala si u svého gynekologa, že nemůže otěhotnět. On se podíval do papírů a zjistil, že byla během posledního porodu sterilizována. Opravdu to pro ni byl strašný šok."
Podle Anny Šabatové se podařilo odhalit, kde byl v obecné rovině "zakopán pes" a věc už je legislativně ošetřena tak, aby k podobným případům nedocházelo: "Teprve v roce 2012 přišel zákon, a velmi o to usiloval Veřejný ochránce práv, kde jsme právě po té zkušenosti přemýšleli, co by mohlo být prevencí. A usoudili jsme, že povinnost delšího odstupu od návrhu sterilizaci provést až k tomu vlastnímu rozhodnutí. A povinnost řádně danou osobu poučit a dát jí čas, aby to mohla probrat s dalšími lidmi, s odborníky nebo blízkými, protože je to velký zásah do soukromí a do rodinného života." Právě informovaný souhlas se stává běžnou praxí v komunikaci mezi pacienty a zdravotníky, což Šabatová vítá.
Celý rozhovor poslouchejte z archivu, zazněl v pátečním vydání pořadu 13+.
