M. Šojdrová: Borell dostal výprask, s Ruskem je třeba trvat na podmínkách
"Spolupráce bez vzájemné důvěry partnerů nemá smysl. Na začátku jednání by měly být podmínky lidských práv, svobody, demokracie, zastání těch, kteří jsou biti a pronásledováni," řekla Proglasu poslankyně Evropského parlamentu Michaela Šojdrová z frakce Evropské lidové strany (zvolená za KDU-ČSL). Parlament má jednat o výsledcích nedávné cesty vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Josepa Borella do Moskvy. Kvůli jeho nečinnosti v případu uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného požaduje část europoslanců včetně Šojdrové Borellovu demisi.
"On sám si uvědomil, že selhal a ta cesta nebyla úspěšná. Sám to včera konstatoval. Myslím, že je to určité vystřízlivění z toho, že by v Rusku našel seriózního partnera," říká Michaela Šojdrová s připomínkou, že v části unijního prostoru panuje jistá vstřícnost k Moskvě, jak se projevuje například na projektu plynovodu Nord Stream 2 nebo v přístupu k ruské očkovací látce proti koronaviru, kterou zatím k používání nedoporučila EMA, Evropská agentura pro léčivé přípravky. Podle české europoslankyně to pak vede k tendenci zlehčovat výhrady proti Rusku v oblasti lidských práv. "Spolupracovat bez podmínek se nevyplácí. Ukázalo se, že když jedete do Ruska jednat nepřipraveni, dostanete výprask. Josep Borell ho dostal, sám to konstatoval," uvedla Michaela Šojdrová s tím, že k sebekritickému hodnocení Borella přiměla právě kritika jeho mlčení k vykázání některých evropských diplomatů z Ruska nebo k policejnímu násilí vůči demonstrantům na podporu Navalného.
Jak mají podle křesťanskodemokratické političky vypadat vztahy EU s Ruskem? "Vést dialog s Moskvou, ale jasně postavit podmínky: propuštění politických vězňů, propuštění Alexeje Navalného, sankce proti těm, kteří jsou za jeho věznění odpovědní," vyjadřuje Michaela Šojdrová s tím, že mezi dalšími podmínkami by mělo být i zastavení zmíněného projektu Nord Stream 2 a také prostor pro podporu demokratických sil v zemích jako Bělorusko či Ukrajina.
Jaké evropské partnery Česko v současnosti má a proč spatřuje přínos Visegrádské skupiny, existující 30 let, spíše pro minulé spojenectví středoevropských států než pro přítomnost a budoucnost? I na to jsme se v souvislosti se summitem V4 v Polsku ptali Michaely Šojdrové, odpovědi uslyšíte v záznamu relace 13+.
foto: archiv
Související články
Ruská pravoslavná církev neví o "Putinových kostelech"
Minulý týden zveřejnil tým ruského opozičního politika Alexeje Navalného investigativní video na YouTube o luxusním paláci, který údajně tajně vlastní prezident Vladimir Putin na ruském pobřeží Černého moře. Navalnyj obviňuje Putina z toho, že pro sebe vybudoval „království“ za 100 miliard rublů (asi 30 miliard korun). Video také na ploše paláce ukazuje dva kostely. Ohledně jejich původu panují nejasnosti.
Evangelická církev k Bělorusku: Chceme, aby bylo vidět, že nám to není jedno
Synodní rada Českobratrské církve evangelické vydala prohlášení, v němž vyzývá k podpoře utlačovaných v Bělorusku. Tématu patové situace v této zemi, jež trvá od zmanipulovaných prezidentských voleb loni v srpnu, se věnovalo také poslední číslo nezávislého evangelického měsíčníku Protestant. Ten publikoval mimo jiné dopis člena minského reformovaného sboru Alaksieje Fraloua, v němž naléhavě žádá české křesťany o podporu. Co si vydavatelé výzvy od apelu slibují a na koho se s ním hodlají obrátit? Na to jsme se v pořadu 13+ ptali vedoucího úseku komunikace a vnějších vztahů Českobratrské církve evangelické Martina Balcara.
Europoslankyně Šojdrová uspořádala slyšení o situaci čínských křesťanů
Loňská dohoda Číny s Vatikánem o způsobu jmenování katolických biskupů nevedla k zlepšení situace pro křesťany v zemi, zaznělo na slyšení v Evropském parlamentu, které uspořádala česká poslankyně Michaela Šojdrová. Pozvaní odborníci hovořili například o tom, že asi dvanáctimiliónová komunita čínských křesťanů čelí bourání kostelů, zákazu účasti na bohoslužbách nebo nátlaku na přestup k společenství pod kontrolou státu.
