M. Romancov: Redukce ruské ambasády snese srovnání s odchodem sovětských vojsk
Do půlnoci musí Českou republiku opustit pracovníci ruského velvyslanectví, které Praha vyhostila v souvislosti s kauzou výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, na nichž se v roce 2014 podle zjištění naší tajné služby podíleli členové ruské vojenské rozvědky. Podle ministerstva zahraničí smí po dnešku na ruském velvyslanectví zůstat sedm diplomatů a 25 administrativně-technických pracovníků. U tématu jsme se zastavili s politickým geografem Michaelem Romancovem, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzitě Praha.
"To, čeho jsme svědky v těchto dnech, podle mě snese srovnání s odchodem sovětských vojsk z Československa před 30 roky. Teď jsou to mnohem menší počty, ale znamená to možnost nastavit vzájemné vztahy novým způsobem, aby byly opravdu rovnoprávné, což by koneckonců mělo Rusům vyhovovat, protože jejich základní mantrou je, že usilují o rovnoprávné vztahy se všemi členy mezinárodního společenství," uvedl Michael Romancov. A co podle něj čekat od Moskvy, pokud jde o nastavení vztahů k České republice? "Obecně se dá říci, že ve všech mezinárodních organizacích, kde Rusko je, Česko nejenže nemůže počítat s ruskou podporou, ale spíše naopak," řekl Romancov ke svému dříve uvedenému názoru, že Moskva celý diplomatický incident vnímá jako urážku, kterou si pamatuje.
Za vítaný posun by pokládal návrat momentálně rozdrobené česko-ruské agendy pod ministerstvo zahraničních věcí. "Pevně doufám, že tohle nová vláda (vzešlá z podzimních voleb - pozn. red.) začne okamžitě dávat do pořádku. Vnímal bych to jako jednu z priorit, protože prostřednictvím ministerstva zahraničí a prostřednictvím diplomatických profesionálů, chcete-li kariérních diplomatů, nikoli politických nominantů komunikujeme se svými spojenci, partnery, případně i se zeměmi, které s námi mají z nějakého důvodu problém," řekl Michael Romancov, podle něhož se v česko-ruských otázkách prosazuje prezident Miloš Zeman také proto, že mu chybí silnější oponentura vlády. Na otázku, jak z české perspektivy vnímat Rusko, které zařadilo Českou republiku do seznamu nepřátelských zemí, politický geograf odpověděl: "Rusko pro nás musí být jednou z významných zemí ve světové aréně, ale optimální by bylo, abychom měli standardní vztahy. Nenamlouvejme si, že Rusko pro nás může být výrazně větším partnerem, než země, které jsou nám blíž geograficky, hospodářsky i z hlediska historického nastavení a politického systému. Zejména nepropadejme představám, že bychom pro Rusko mohli být partnerem strategickým. To je, myslím, naprosto zhoubné."
Jak dále pracovat se samotnou vrbětickou kauzou, ať už ve vztahu s Ruskem, nebo pokud jde o tuzemskou politickou scénu, například o plán moskevské cesty vicepremiéra Jana Hamáčka? Jak vnímat ruskou snahu o zachování školy při velvyslanectví v Praze či dopad redukce ambasád na provoz Českého domu v Moskvě? Poslechněte si celý rozhovor s Michaelem Romancovem v druhé části pořadu 13+.
Související články
Petr Kolář: S Ruskem jsme srovnali nerovnost, buďme ve vztahu já pán – ty pán
Jakým způsobem má Česká republika přistupovat k Rusku, kým je pro nás tato země? Ptali jsme se bývalého českého velvyslance v Moskvě Petra Koláře. Řešili jsme také diplomatické i politické aspekty současné česko-ruské roztržky po zjištění Bezpečnostní informační služby o aktivitách členů ruské vojenské rozvědky na našem území.
O kauze Vrbětice s generálem Pavlem i komentátorem Dvořákem
Téma číslo jedna v tuzemsku je tématem také pro Proglas a pořad 13+. Diplomatické napětí mezi Českou republikou a Ruskem po odhalení informací o ruském zapojení ve vrbětickém výbuchu v roce 2014 jsme rozebírali s bývalým náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky a bývalým předsedou Vojenského výboru NATO generálem Petrem Pavlem. Ve druhé části pořadu jsme pak hovořili s komentátorem Českého rozhlasu Liborem Dvořákem, který se na oblast Ruska a postsovětského prostoru dlouhodobě zaměřuje a je i překladatelem ruské literatury.
