M. Nožina o odsouzení Su Ťij: Barmská armáda testuje reakce, předání moci bude protahovat

Vojenská junta se v asijské zemi chopila moci po únorovém převratu, který zdůvodnila údajnými podvody při loňských listopadových volbách, v nichž zvítězila Národní liga pro demokracii, formace Su Ťij. Současný rozsudek lze podle Miroslava Nožiny vnímat i jako test, jak barmská veřejnost i zahraničí zareagují na represe proti představitelům minulé civilní vlády. "Postup junty je velmi zdlouhavý, protože si uvědomuje, že tu hrozí silná reakce jak z domova, tak ze zahraničí. Teď vypustili takovou první vlaštovku, kdy vzali dvě obvinění, za která jsou poměrně nízké tresty, a budou sledovat, jak na to společnost bude reagovat. Snaží se postupovat od toho méně závažného a zřejmě taktiku těch procesů nejen se Su Ťij přizpůsobí těm reakcím," řekl Nožina s připomínkou skutečnosti, že Su Ťij čelí celkem dvanácti obviněním a v aktuálním procesu s ní figuruje bývalý barmský prezident Win Myin, armádní čistky se ale  týkají tisíců lidí.

Protest proti rozsudku nad Su Ťij zazněl od představitelů OSN, Evropské unie, Velké Británie a řady dalších zahraničních aktérů včetně českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka. Podle Miroslava Nožiny je důležité, že se od barmské junty odtahují země regionu jihovýchodní Asie, které například blokovaly účast vojenských představitelů na summitu skupiny ASEAN. "Je tam vidět určité přitvrzení postoje, ale uvidíme, jak se to bude vyvíjet, protože v příštím roce je předsedou tohoto sdružení Kambodža, která má také velmi tvrdý autoritativní režim. Tam hrozí, že ASEAN opět ustoupí ze svých současných zásadových pozic," poznamenal Miroslav Nožina. V samotné Barmě lze podle něj pozorovat růst násilí a formování povstaleckých skupin v reakci na mocenské kroky vojenské junty. I proto vnímá jako nepravděpodobné, že by v brzké době došlo k parlamentním volbám a alespoň částečnému předání moci civilní vládě, jak slibuje armádní vedení. "Původně zazněl slib, že se volby budou konat po jednom roce, teď už je to po dvou letech. Pokud to srovnáme se situací kolem roku 1989, 1990, kdy také proběhly volby pod kontrolou armády, i tyto sliby mohou pokračovat téměř donekonečna. Armáda se musí rozhodnout, že má situaci natolik pod kontrolou, že si může dovolit nějaké stínové volby pod svou taktovkou zorganizovat. To může být v nedohlednu. K případnému uspořádání voleb může armáda přistoupit v situaci, kdy bude mít pocit, že je dostatečně zdecimovaná opozice, že má situaci pevně v rukou a bude schopna to nějak ukočírovat ve svůj prospěch," předpokládá Miroslav Nožina.

Celý rozhovor uslyšíte v druhé části pondělního vydání 13+ v audioarchivu a podcastových aplikacích.