Klimatolog Farda: S extrémními projevy počasí musíme dát počítat
Před dvěma týdny zažili lidé v Česku silné bouře a dokonce tornádo, po včerejšku a noci přicházely opět zprávy o neprůjezdných silnicích, zatopených sklepech či hrozbě lokálních povodní, tentokrát zvláště ze západních, středních a jižních Čech a Vysočiny. O extrémních projevech počasí jsme hovořili s klimatologem Alešem Fardou z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
"Nakolik jsou tyto extrémní projevy celkově nadprůměrné, budeme vědět až po skončení letní sezóny. Pochopitelně takové tornádo, jaké bylo na jižní Moravě, je výrazně anomální jev, který se v Česku obvykle nevyskytuje. To by nasvědčovalo tomu, že počasí je opravdu mnohem neklidnější a má agresivnější projevy, než v minulých letech," řekl klimatolog s tím, že současné silné bouřky vznikly na rozhraní studeného oceánského a teplejšího kontinentálního vzduchu, které se projevovalo výraznými teplotními rozdíly mezi tuzemskými regiony.
Aleš Farda připomněl, že extrémní výkyvy počasí lze pozorovat i jinde ve světě, kdy se například Kanada či východní Evropa potýkají s vysokými teplotami a suchem. "V příštích letech asi budeme muset taky očekávat, že buď na nás vyjde takové extrémní suché, vyprahlé léto s vysokými teplotami, nebo pokud budeme mít o něco vlhčí, chladnější průběh, bude to spojeno s hodně aktivními a nebezpečnými bouřkami," uvedl s tím, že častější tvorba bouřek souvisí s rozpínáním atmosféry v důsledku oteplování a je možné hovořit o důsledku klimatické změny. Aleš Farda očekává vylepšování metod předpovídání počasí numerickými a matematickými modely, k čemuž přispěje i dokumentování nynějších výkyvů. Extrémní jevy ale nadále budou obtížně předvídatelné: "Projevy takzvané silné konvekce, což jsou přesně tyto bouřky a s nimi spojené nebezpečné jevy, patří k nejobtížněji předpověditelným jevům v atmosféře. Bouřky jsou relativně rozsahem poměrně malé útvary z hlediska meteorologického a špatně se zachycují matematickými modely. Předpověď bouřek, nakolik budou silné, kde přesně udeří a zda tam ještě budou extrémně nebezpečné projevy typu downburstů (jev, který způsobil škody v severočeské obci Stebno, pozn. red.) a tornád, to je opravdu těžký oříšek pro meteorologickou službu," poznamenal Aleš Farda.
Celý rozhovor uslyšíte v druhé části relace 13+, záznam je v audioarchivu.
foto: Tomáš Zikmund, Radio Proglas
Související články
Naslouchání u suti a plachet – s P. Glogarem o dobrovolnictví v oblasti tornáda
Před prodlouženým víkendem se očekává příjezd velkého množství dobrovolníků do oblastí na Břeclavsku a Hodonínsku zasažených tornádem z minulého týdne. Tisíce lidí na místě pomáhají už teď, vedení Jihomoravského kraje nabádá nově příchozí, aby nejezdili přímo do postižených obcí a nekontaktovali starosty, ale obraceli se na dobrovolnická centra na břeclavském letišti a v hodonínském kulturním domě. V posledních dnech na místě působilo několik členů pražské komunity bosých karmelitánů, hovořili jsme s P. Petrem Glogarem.
Jako po dopadu meteoritu, popisuje důsledky bouře ve Stebně Květa Bittnerová
V době, kdy obce na Břeclavsku a Hodonínsku zpustošilo tornádo, způsobila silná bouře značné škody také ve Stebně na Lounsku. Podle dnešního vyjádření meteorologů se jednalo o jev podobný tornádu, studený spodní proud bouře, který poničil asi 25 domů a hospodářská stavení. Živlu neušel ani mlýn nedaleko Stebna, který patří Květě Bittnerové. Hovořili jsme s ní v relaci 13+.
Mše se ve Skalici nekonala, na kostel v bouřce spadl smrk
Kostel svaté Anny ve Skalici u České Lípy není po víkendové bouřce vážně poškozen, bude nutné opravit okapy a část střechy, kam spadl smrk vyvrácený silným větrem. Proglasu to řekl duchovní správce farnosti Pavel Morávek s tím, že k události došlo krátce před sobotní večerní bohoslužbou. "Na oltáři už hořely svíčky, byl jsem oblečen k liturgii," popsal dění před mší, která se neuskutečnila. Podle svých slov si při příchodu do kostela stromu nevšiml, protože byl pod deštníkem a snažil se vyhnout kalužím.
