J. Nádoba z časopisu Respekt: Premiér míchá zájmy Agrofertu se zájmy České republiky

V době Babišova vstupu do politiky bylo propojení byznysu s výkonnou mocí něčím v podstatě novým, zdůraznil J. Nádoba. „Ta situace byla zákonně upravena až novelou o střetu zájmu v roce 2017, kdy vznikl tzv. lex Babiš. Týkala se situace, že aktivní politik, který má možnost ovlivňovat dotační politiku, by z ní neměl sám mít prospěch,“ vysvětlil. Premiér zákonu naoko vyhověl tím, že převedl akcie Agrofertu do svěřenských fondů. „Tím vznikla podle mého názoru právnická klička, kdy u fondů nemůžete říct, že je někdo ovládá. Je to specifická právní forma, v níž se nejedná vyloženě o firmu v pravém slova smyslu, a tím pádem premiér,  Agrofert a české úřady, které tu argumentaci přejaly, říkají, že vše je v pořádku a o žádném ovládání nemůže být řeč,“ uvedl Nádoba a dodal, že Evropská komise se případem začala zabývat poté, co v roce 2018 došlo i v EU k přijetí nařízení, jež stanovuje přísnější pravidla pro střet zájmů. „Na základě toho česká pobočka Transparency International a Pirátská strana poslaly do Evropské komise dotaz, zda toto nařízení nelze vykládat tak, že ho Babiš flagrantně porušuje. A audit na to odpověděl, že ano,“ vysvětlil redaktor Respektu.

Skutečnost, že text auditu se od jeho dokončení v prosinci 2019 do současnosti nezměnil, podle Nádoby znamená, že Evropská komise si za jeho závěry stojí. Ty jsou konkrétně dva. V první řadě potvrdil nezákonný střet premiérových zájmů. „Kromě tohoto našli auditoři některé další dotace a projekty, které byly špatně vyhodnoceny samy o sobě. Nejznámější je příběh toustové linky v pekárně Penam. Audit rozporuje, že šlo o inovaci. České úřady tak dotaci přikleply, i když se o inovaci ve skutečnosti nejednalo,“ upřesňuje Nádoba.

Jak by měl podle něj český premiér na tato zjištění nyní reagovat? O kolik peněz přesně jde a komu se mají vracet? A kdo je bude muset zaplatit? Dozvíte se v druhé části rozhovoru, který si můžete poslechnout v našem Audioarchivu.