I. Pilip: Nespokojení Kubánci odhazují strach, režim má silovou převahu

"Kubánská společnost je vůči komunistické straně naladěna velmi kriticky, ale je obtížné odhadnout, jaké procento skutečně ten režim ještě podporuje, protože nejsou žádné věrohodné průzkumy veřejného mínění a neprobíhají žádné volby podle určitých standardů. Je ale jisté, že ta kritičnost je velká a po dlouhé době se přelila v to, že lidé odhodili částečně strach, vyšli do ulic a zahájili protesty, které navíc probíhaly prakticky po celé zemi," řekl Ivan Pilip o demonstracích, na které reagoval kubánský prezident Miguel Díaz-Canel prohlášením, že šlo o nepřátelský akt Spojených států a vyzval příznivce vlády, aby vyšli do ulic. "Lidé si samozřejmě uvědomují, že špatná ekonomická situace, velmi problematické řešení krize kolem covidu, krize zdravotnictví a další problémy jsou úzce svázány s politickým systémem, který tam už je přes 60 let. Lidé z internetu a řady veřejných zdrojů si uvědomují, že situace kolem covidu je velmi vážná a vláda dělá reklamní kampaň, kdy vysílá lékaře do zahraničí, ale vlastní lidi neléčí. Připočteme-li k tomu skutečně velkou materiální bídu, je zjevné, že situace hrozí opravdu velkým výbuchem a včera to mohla být jen předehra," uvedl Ivan Pilip a dále připomněl, že Kubánci před několika měsíci reagovali veřejnými protesty na postup vlády proti umělcům, kteří do veřejného prostoru přinesli píseň kritizující režim a přímo polemizující s heslem kubánských revolucionářů Vlast, nebo smrt. 

Dodal, že v situaci, kdy vláda drží v rukou mocenské nástroje, především bezpečnostní složky, nemusí ani silně kritický postoj velké části veřejnosti vést ke změně. "Obávám se, že minimálně krátkodobě tu situaci rozhodne právě to, že armádu a policii má kubánský režim pod kontrolou. Dobře si uvědomuje, že pokud stojíte proti většině obyvatel, kteří s vámi nesouhlasí, moc si lze udržet jedině zastrašováním a udržováním vojenské a policejní převahy," vyjádřil Pilip, který situaci přirovnal k současnému Bělorusku Alexandra Lukašenka a také k dění v Nikaragui po roce 2018. V této středoamerické zemi se proti vládnoucímu režimu vymezila katolická církev, na Kubě je podle Ivana Pilipa trochu jiná situace způsobená silnou státní kontrolou. "Zaznamenal jsem zprávy o tom, že někteří kněží ty protesty podpořili. Vesměs to jsou informace, které není možné ověřit. Církev je na Kubě pod velkým dozorem a tlakem. Většina církve se k režimu nejspíš staví kriticky a je na straně protestujících, ale celá hierarchie je velmi ovlivněna státním dozorem nad církvemi. Není pravděpodobné, že by se postavila do nějaké výrazné pozice," poznamenal k tomu Ivan Pilip.

Jak daleko má Kuba k přechodu od komunistické diktatury k demokratickému uspořádání? A jaký hlavní střet politických idejí lze v současnosti vnímat v latinskoamerických zemích? Uslyšíte v záznamu rozhovoru, který jsme odvysílali v druhé části relace 13+.

Foto: Canva.com