Hubenějším státem proti inflaci. Na změnách se bude muset shodnout celá Sněmovna, říká Zamrazilová

Meziroční míra inflace dosáhla v lednu na 9,9 procenta. Odborníci se vesměs shodují, že za rychlým poklesem kupní síly peněz stojí prudký nárůst cen energií, ale také dopady pandemie, která zpřetrhala mnohé dodavatelské vztahy a tlačila tak ceny zboží nahoru. Co na to říká předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová?
„Kroky centrální banky v podobě zvyšování sazeb začaly na konci června. Doba, která uplyne od zvýšení sazeb až do chvíle, kdy se začnou projevovat v reálné ekonomice, je minimálně rok. První známky toho, že se inflace stabilizuje, tak můžeme očekávat až v polovině tohoto roku,“ upozorňuje Zamrazilová a dodává, že inflační podhoubí se u nás kumulovalo dlouhou dobu.
„Často zaznívá mylný názor, že jsme k nám inflaci v polovině roku dovezli. Inflační tlaky tu ale byly viditelné už na začátku roku 2018, protože byla velká nerovnováha na trhu práce a veřejné finance několik let neplnily svoji stabilizační funkci a posílaly do ekonomiky více peněz, než kolik by odpovídalo reálnému růstu a inflaci, kterou bychom chtěli vidět, tedy jedno dvě procenta,“ komentuje šéfka Národní rozpočtové rady způsob, jak v minulých letech stát hospodařil.
„Veřejné finance jsou v nestabilní rovnováze už několik let. Minulá vláda a především Ministerstvo práce a sociálních věcí zanechalo takové mandatorní výdaje, že veškeré příjmy by padly jen na tyto povinné výdaje. Musí tu tedy nastat debata, jak má stát v budoucích letech vypadat, aby byl jeho provoz udržitelný. (…) K tomu bude třeba změnit celou řadu zákonů a bude potřeba, aby se na tom shodla celá Poslanecká sněmovna.“
Jakými dalšími nástroji k ovlivňování míry inflace disponují ČNB a vláda a jak je využívají? A jak mohou Češi chránit své úspory před ztrátou hodnoty?
Poslouchejte záznam celého pořadu 13+ v našem audioarchivu nebo v podcastových aplikacích.