Chovatelé ovcí se neshodnou s ochranáři: Střílet, či nestřílet vlky?

„Rozhodně nejsem přesvědčený o tom, že návrat vlků je náznakem zlepšování životního prostředí,“ reagoval Havrlant v úvodu pořadu na důvod, kterým Jelínková vysvětlovala zvětšující se počty vlků v tuzemsku. Vzápětí dodal, že v současnosti je frekvence útoků vlků na ovce velmi vysoká, dochází k nim asi jednou za tři dny.

„Jako funkční ochranu stáda doporučujeme kombinaci elektrického ohradníku a pasteveckého psa. Účinné může být také shánět na noc ovce do zabezpečeného útočiště,“ přiblížila Jelínková metody, které by podle ní měly vést k dostatečné ochraně ovčích stád.

Havrlant později v rozhovoru upozornil na příliš velkou náročnost žádostí o dotace na stavbu ochranných plotů kolem pastvin: „Administrace je tak náročná, že jen příručka pro žadatele, která se mění každé dva až tři měsíce, má 250 stran. Já jsem starosta obce a připravuji žádosti o dotace, ale na tohle si netroufnu. Dotace jsou stavěné pro velké firmy, které si mohou dovolit zaplatit odborníky na napsání dotací, ale pro běžnou praxi je to úplně zcestné.“

Jelínková s Havrlantem se později během rozhovoru neshodli především v náhledu na povolení odstřelu vlka. „Představa, že budeme střílet vlka ve chvíli, kdy vystrčí nos z národního parku, je naivní,“ odpovídala Jelínková na otázku, jestli by chovatelé na Broumovsku neměli mít výjimku ze zákazu odstřelu vlka. „S tím absolutně nesouhlasím. Mezinárodní svaz ochrany přírody stanovuje jako stupeň ohrožení u vlka ten nejnižší, málo dotčený, kde nejsou obavy z vyhynutí. To, co říká paní doktorka Jelínková o tom, jak by se mělo přistupovat k vlkům, je názor jen určité skupiny, která má ráda vlky. Vlci se střílí prakticky v celé Evropě.“

Jaké kompenzace a dotace stát chovatelům ovcí nabízí? Jsou dostatečná? A je strach občanů z napadení vlkem oprávněný, nebo vlka vnímáme zbytečně děsivě kvůli jeho negativní úloze v mnoha příbězích? Nejen to se dozvíte při poslechu celého pořadu 13+ z našeho audioarchivu.