Černobyl: Je to hlavně příběh ztráty důvěry lidí v režim, říká historik

Podle nejnovějších údajů přivodila smrt 170 tisícům lidí, desítky tisíc dalších trvale poznamenala na zdraví a u mnoha byla příčinou předčasného úmrtí. O širších okolnostech tragédie jsme hovořili s historikem a popularizátorem historie prof. Michalem Stehlíkem.

Havárie Černobylu 26. dubna 1986 se podle něj stala „učebnicovým příkladem práce s informacemi, zamlčováním na jedné straně a propagandou na straně druhé". Nastala situace, kdy někteří českoslovenští občané, zvláště ti žijící v pohraničí, k nimž dosahovalo vysílání západních televizí, už o katastrofě věděli, zatímco většina obyvatelstva pravdu neznala, protože oficiální místa mlčela. „Není to jen příběh jaderné energie, ale i informací a propagandy,“ znovu zdůraznil Stehlík.

Podle něj zdejší vysocí komunističtí funkcionáři nejpozději v době prvomájových slavností a tehdejšího cyklistického Závodu míru, který startoval 6. května 1986 v Kyjevě, o Černobylu objektivní informace již měli. Mezi „obyčejné“ lidi je však nepropustili, obávali se toho, jak by se jich chopila západní média. Prosakování zpráv o havárii tím však zcela nezabránili.

To podle historika způsobilo určitý zvrat, kdy obyvatelstvo nejen Československa ztratilo poslední zbytky důvěry v komunistickou vládu: „Když se lže na první máje, během spartakiád a v politických floskulích, tak se to člověka jakoby netýká. Zatímco když vám režim zatají možný radioaktivní spad, kdy jde o vaše děti a zdraví vás samotných, tak to už je lež, která vám sahá na život. V tom je Černobyl výjimečný, že když se vyhodnocovaly reálné dopady radioaktivity, které tu byly nižší než v Rakousku, tak možná tím nejsilnějším dopadem byla vysoká nedůvěra obyvatelstva, že mu režim zalhal v tak zásadní věci, která mohla ovlivňovat jeho životy,“ shrnul historik Michal Stehlík.

Foto: Pixabay