Analytik: Důležité je, že se o demokracii hovoří v globálním rozměru, výsledky přijdou později

Americký prezident Joe Biden svolal na dnešek a zítřek online Summit pro demokracii, jehož se zúčastní zástupci 111 zemí. Mají diskutovat o upevňování demokratických systémů po celém světě. Pozvány byly země Evropské unie vyjma Maďarska, na seznamu účastníků chybí také Čína a Rusko, které setkání kritizují. Na pozadí summitu a jeho možné dopady jsme se ptali hlavního analytika Hospodářských novin Martina Ehla.
„Po letech Trumpovy vlády je to snaha USA vrátit se k tématu, na které si dělaly nejen nárok, ale byly světovým lídrem. Pak je to hledání společných hodnot, které se ze světové politiky vytratilo, přitom na něm stojí řada spojenectví v NATO či OSN. A také Biden možná usiluje o posílení spojenectví vůči Číně, protože USA ji považují za hlavního globálního rivala,“ řekl Ehl k pravděpodobným motivům svolání akce.
Summit považuje za důležitý krok, jakkoliv reálné výsledky nemusejí být hned vidět. „Důležité je už jen to, že to nastolíte jako téma veřejné debaty v globálním rozměru a ukáže se rozdíl, jak fungují demokratické a nedemokratické státy,“ uvedl. „Častokrát jen pojmenování problému slouží k tomu, aby si lidi z mnoha směrů uvědomili, že existuje a je třeba se s ním vypořádat,“ doplnil Ehl.
Setkání tolika světových lídrů by mělo podle něj také posloužit Spojeným státům k nalezení spojenců proti Číně v politické i ekonomické rovině, kteří s nimi budou prosazovat společné hodnoty. „Připomenu, že roku 1975 byla konference v Helsinkách, kde se státy tehdejšího sovětského bloku zavázaly k dodržování lidských práv. To umožnilo hlasitější fungování disidentských hnutí, které později vedlo k rozpadu sovětského tábora. Začalo to něčím formálním, možná nudným, ale když se podíváte pod povrch, můžete tam najít různé nástroje, které lze v budoucnu použít,“ uzavřel analytik Hospodářských novin.
Celý rozhovor s Martinem Ehlem si můžete poslechnout v audioarchivu.