Aby byl Rok rodiny úspěšný, musí být naplněn konkrétním obsahem

Roky k různým tématům pokládá Petráček za nástroje, jimiž papežové zejména v moderní době mohou upřít pozornost církve k oblasti, kterou považují za důležitou, mobilizovat úsilí či podpořit konkrétní typ zbožnosti. Z historie Petráček vypichuje: "Jan Pavel II. vyhlásil Rok eucharistie nebo Rok růžence (...), Benedikt XVI. zase Rok sv. Pavla. Z těch zásadních roků tohoto typu, které vyhlásil papež František, nepochybně stojí za zmínku Rok milosrdenství (8. 12. 2015 – 20. 11. 2016, pozn.red.), který je důležitým leitmotivem celého jeho pontifikátu. (...) To byl významný zásah, vyznamný rok, který se zapsal do paměti a který bude určitě v církevních dějinách jednou zmiňován."

Myšlenku rezonujícího Roku milosrdenství rozvinul Filip Breindl: "Rok milosrdenství byl naplněn konkrétním obsahem, třeba vysláním misionářů milosrdenství (...). Tak se mi zdá, že se to dá zobecnit. Aby rok čehokoli, v našem případě Rok rodiny, byl úspěšný, je důležité, aby byl jeho obsah co nejkonkrétnější. Ať už to jsou různá setkání, doplnění liturgie modlitbami za rodinu, vzdělávání, formace."

Podle Filipa Breindla lze očekávat, že Rok rodin nebude svými signály a tématy směřovat pouze dovnitř církve, ale i ven, k veřejnosti. Zdůraznil také, že je začínající Rok rodiny neodmyslitelně spjat s Františkovou exhortací Amoris laetitia: "Myslím si, že je důležitá právě ta zmínka, že jde o Rok rodiny Amoris laetitia. Je tam pevné spojení s tímto dokumentem a jeho vyzněním. Hovoří o možná trošku jiném nastavení církevního pohledu na rodinu. Alespoň tak, že církev dostatečně vnímá tu realitu, situace, kdy se v rodině něco nepovede, kdy se nedaří dostát ideálu, kdy je rodina vystavena konkrétním překážkám, které exhortace také vypočítává."

Pořad 13+ si můžete poslechnout i zpětně v našem audioarchivu.