13+ O nezávislosti médií a blokování evropského rozpočtu

Poslanci Evropského parlamentu přijali usnesení odsuzující násilí, pronásledování a nátlak, jimž čelí novináři v některých členských státech Evropské unie. Rezoluce uvádí, že v některých zemích se vlády snaží oslabovat nezávislost a pluralitu médií. Europoslanci vyzvali Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských státech a jejich vlastnické struktury. Jde o jedno z témat aktuální plenární schůze Evropského parlamentu. S jeho poslancem Stanislavem Polčákem z frakce Evropské lidové strany hovořil Filip Breindl v dnešní relaci 13+.
Evropská komise od letoška posuzuje situaci médií v rámci ročního hodnocení právního státu. Nestačí to?
Zjevně to nestačí. V uplynulých letech jsme byli svědky zásahů do novinářské svobody a do života novinářů. Na Slovensku a Maltě došlo přímo k tragickým událostem, kdy někteří přišli o život, ale i v jiných státech pozorujeme ostrakizování určitých novinářských kruhů. V tomto smyslu se novinářská svoboda, na kterou jsme byli zvyklí, posunula níže a věnovat se jí na evropské úrovni má smysl.
Nehrozí ale, že když to hodnocení médií bude zvlášť, nebude pak účinné, nebude mít vliv na změnu v dané zemi?
Ono to půjde vedle a my nadále budeme otázku právního státu hodnotit. Teď ještě více, právě s ohledem na téma evropského rozpočtu, kdy jsme zaznamenali veto tří členských států. Takže právní stát v tuto chvíli určitě pomíjený nebude. My tím usnesením spíš chceme dát najevo, že novinářskou svobodu, vlastnictví médií, autocenzury novinářů, atd. budeme více a nezávisle prošetřovat.
Zmínil jste spor kolem víceletého rozpočtu Evropské unie a blokování ze strany některých států kvůli spojení čerpání peněz s plněním podmínek právního státu v dané zemi. Vypořádala se podle vás předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyenová, s námitkami Varšavy a Budapešti, když jim vzkázala, že případné sporné momenty vyřeší Soudní dvůr Evropské unie?
Paní předsedkyně spíš ukazuje, že jsou i možnosti, jak to řešit jinak než naprostou blokací. My se tomu teď hodně věnujeme a řešíme to. Pro mě osobně je nepochopitelné, jak se o takových hodnotách může vést spor. Na výhrady těchto států jsme reagovali, došlo k celé řadě změn, na kterých se shodla kvalifikovaná většina. Dělali jsme, co se dalo. Kvůli té blokaci na tom budou strádat všichni příjemci – obce, neziskové organizace a další subjekty, které evropské peníze čerpají. V této době je to tím horší. Máme rychle a pružně reagovat. EU udělala, co mohla. Stojí to u hodnot, na kterých bychom se všichni měli shodnout, což je trochu paradox.
Premiéři Polska a Maďarska Mateusz Morawiecki a Viktor Orbán dnes o situaci jednají. Německé předsednictví s oběma zeměmi vyjednává o podmínkách, za kterých by ustoupily z blokování rozpočtu. Jak odhadujete další vývoj?
Jediná možnost je v tuto chvíli jednat. Pokud by se nejednalo, tak by to bylo katastrofální. Nemůžeme čekat na usnesení soudů, ty rozhodnou následně. My jsme udělali spoustu ústupků, ale za spojením čerpání evropských peněz a s hodnotami právního státu si stojíme. Pokud ani jedna ze stran neustoupí, pak nevím, jak dlouho ta blokace bude trvat. Zde musím připomenout, že to není jen Polsko a Maďarsko, ale i Slovinsko.