Jihlava: Campanula zazpívá poprvé Kyptovu českou vánoční mši

Pastorální mše byla komponována v roce 1837 v Jindřichově Hradci jako opus 10. Kypta však skladbu v Telči přepracoval jako opus 39. Pěvecké sdružení Campanula uvádí Kyptovu pastorálku v duchu dobové interpretační praxe -  k provedení se ve sboru i v orchestru spojili nadšení a zkušení amatéři různých profesí, učitelé, studenti i někteří profesionální instrumentalisté a pěvkyně v ženských sólových partech.

Jan Evangelista Kypta se narodil v jihočeském Borotíně v rodině tkalce a vesnického muzikanta. První hudební poznatky získal doma a v borotínské škole. Již v jedenácti letech ztratil otce. V těžké finanční situaci rodiny mohl absolvovat pouze šestiměsíční kurz a stal se učitelským pomocníkem v Kunžaku a Číměři. Nakonec přece jen absolvoval Varhanickou školu v Praze a stal se varhaníkem i učitelem v Jindřichově Hradci. Komponoval převážně chrámovou hudbu a  napsal zde více jak 50 drobnějších a příležitostných skladeb. Jeho Pastorální mše získala v roce 1837 třetí cenu v soutěži pražské Varhanické školy. Mše byla komponována na původní autorův český text a získala si velkou popularitu. Kypta působil v Jindřichově Hradci také jako kapelník ostrostřelecké hudby a pro tento soubor zkomponoval i řadu skladeb zábavné a taneční hudby (Jindřichohradecký valčík, Hradecká polka, Střelecký kvapík). V roce 1848 přesídlil do Telče. Učil na dívčí obecné škole, stal se zde ředitelem kůru, sestavil a řídil chrámový sbor a orchestr, založil  hudební školu. V Telči působil až do své smrti v roce 1868. Telč se stala střediskem nejen hudebního, ale i českého společenského života. Kypta byl vlastencem a věnoval se také literární činnosti. Napsal a vydal učebnice zeměpisu, dějepisu, německé gramatiky a psal i hudebně teoretické práce. Přeložil z latiny životopis hraběnky Františky Slavatové a napsal  Stručný dějepis města a panství Telče. Rukopis vlastního životopisu pak připravil k vydání jeho syn Bernard.