Proč je nutné udržovat při životě křesťanské kořeny Evropy

Svatý Otec Benedikt XVI. za své nedávné návštěvy v České republice opětovně zdůrazňoval nutnost připomínat Evropě křesťanské kořeny, které jí stále dodávají "duchovní a morální výživu" /z promluvy na ekumenickém setkání 27. 9. 2009/. Je to zvlášť důležité vzhledem k přílivu muslimských přistěhovalců, kteří s sebou do Evropy přinášejí i své tradice a zvyky, často se neshodující s křesťanskými hodnotami. Když si uvědomíme, že ve Francii už je vyznavačů islámu 5 milionů a v Německu miliony 4, a jak vzrůstá jejich radikalismus, je jasné, že lhostejnost vůči křesťanským kořenům není na místě. Je totiž nutné si uvědomit, že jestliže muslimští fundamentalisté vyžadují zahalování žen a uplatňování zákonů šaríi, jež jsou namnoze v rozporu s Chartou lidských práv, zatím jen od muslimů, mohou je chtít rozšířit i na ostatní obyvatelstvo, až budou mít například většinu na radnicích evropských měst. Už dnes má například Rotterdam, druhé největší nizozemské město, muslimského starostu. Už dnes se starostové mnoha francouzských měst obávají následků, pokud by se úřady rozhodly zakázat zahalování žen od hlavy k patě, nošení burky. Ve Velké Británii fungují ilegálně muslimské soudy podle práva šaría a podobná situace se plíživě šíří i v severní Americe. Přitom nejde jen o odívání, ale o bezprávnost žen či dokonce i o tzv. vraždy pro zachování rodinné cti. Absurdní je, že se tyto zvyky šíří v západních křesťanských zemích, zatímco například v Egyptě se jim brání. Proto je nutné, aby si Evropa, která je sekulárnější než Amerika, uvědomila, kam kráčí, a že žene vítr do plachet radikálnímu islámu svou náboženskou a morální vlažností. Jak nedávno poznamenal německý kardinál Walter Kasper, přinesl pád Berlínské zdi před dvaceti letty a následující sjednocení Německa rozšíření sekularizace z východu na západ. Peníze jsou namnoze považovány za důležitější než podpora církví, jak dokazuje stále častější vystupování z církví z finančních důvodů. Za lońský rok vystoupilo v Německu z katolické církve, financované církevní daní, na 120 000 lidí. Kněží stále ubývá. Do duchovního prázdna se tlačí islám, zejména u mladé generace. To vzbuzuje obavy nejen u věřících křesťanů, ale i umírněných muslimů, kteří namnoze přišli do Evropy nejen za prací, ale i za lepšími sociálními a společenskými podmínkami, a nyní se musejí obávat i zde toho, před čím uprchli. Zhoršuje se také situace křesťanů v muslimských zemích, zejména na Blízkém východě. Svatý Otec už proto svolal na příští rok mimořádné setkání biskupů. Největší hrozbou pro Evropu takovou, jak ji známe, je lhostejnost a nečinnost. Začínají si to už uvědomovat lidé v institucích Evropské unie. Je však nutné, aby si každý křesťan uvědomil, čím může i on přispět k tomu, aby Evropa zůstala spojena se svými křesťanskými kořeny - podporou křesťanských hodnot v politice, v kultuře, v životě veřejném i soukromém.

                                 Olga Kopecká-Valeská (v premiéře 10. října 2009)