Nobelova cena v humanitních oborech není třeba
Výbor v norském Oslu a švédském Stockholmu zveřejnil během druhého říjnového týdne jména nositelů Nobelovy ceny. Za zásluhy o mír budou odměněny liberijská prezidentka Ellen Johnsonová - Sirleafová, její krajanka, mírová aktivistka Leymah Gboweeová a jemenská politička Tavakkul Karmánová. Udílení diplomů je jako každoročně naplánováno na prosinec. Nad významem Nobelovy ceny se zamýšlí profesor Jan Sokol z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.
Jaký je význam udílení Nobelovy ceny? Co taková prestižní ocenění znamenají?
Nobelovy ceny jsou opravdu prestižní a ještě je k tomu spousta peněz, takže pro ty oceněné to znamená velice mnoho. Znamená to světovou proslulost a má to význam pro instituce, kde pracují, poněvadž ty instituce jsou také podle toho oceňovány. Na druhou stranu to vede k příliš velké soutěživosti ve vědě a někdy je to dokonce taková hra, kde spolu soutěží vědecké školy. Takže to do té vědy zanáší mnoho soutěživosti. Jinak cena má tu váhu, ten prestiž, i když je pravda, že u některých nobelistů se ukázalo, že to nebylo úplně ono. Jsou také nobelisté, kteří potom o tu prestiž trošku přišli. Portugalský lékař, který dělal lobotomie, za to dostal Nobelovu cenu a pak se ukázalo, že to je velmi problematická léčba. I to se může stát.
Jaké je to v souvislosti s nějakým etickým nebo morálním poselstvím, které bylo i u vzniku té ceny?
Vznik ceny asi znáte, ten je velmi kuriózní. Alfred Nobel chtěl založit ústav, kde by se prováděla euthanasie a nějací přátelé ho přemluvili, že to není dobré, tak on založil tuto cenu. Já bych v tom velký etický obsah neviděl. To jsou zvláštní souvislosti. Jistě, když dostal Nobelovu cenu Jaroslav Seifert, Boris Pasternak nebo Czeslaw Milosz nebo před pár lety ta dáma z jihovýchodní Asie, tak to jistě má velký význam pro místní společnost. Je to jakási podpora. Ale to není obsahem té ceny, to je vedlejší efekt, toho, že to je prestižní cena. Možná se nějaké etické úvahy vyskytují u ceny za mír, ale nejsem si tím jistý.
V čem může být přínos Nobelovy ceny pro společnost nebo v čem může být toto ocenění přínosem pro vědecký svět?
To vám nemohu říci. V oborech, kterými se zabývám se Nobelovy ceny neudílejí. Pokud vím, tak třeba ve fyzice nebo v biologii bývají oceňovány objevy, které jsou několik let staré. Znamená to vyzdvižení významu nějakého objevu nebo vědeckého výkonu. Jistě je tam soutěživost těch vědců, aby cenu dostali a asi to má nějaký význam pro rozvoj těch věd, že se o nich mluví, že se dostanou do médií, ale jak moc to pomáhá vlastnímu vědeckému provozu, to si nejsem jistý.
Myslíte si, že by se měla udílet Nobelova cena i v rámci některých jiných oborů?
Já myslím, že ne. Je dobře, že se neuděluje. Protože i v těch přírodních vědách se jeví, jako by se dávala moc brzy. Právě případ který jsem uváděl, toho neurochirurga, ukazuje, že to, co se najednou zdá jako báječná věc, takové být nemusí. Za pět nebo za deset let se ukáže, že to tak není. A to by v humanitních nebo sociálních vědách bylo ještě horší, protože tam se důsledky ukáží až po delší době. Takže já myslím, že je dobře, že taková cena není.
