Komentář týdne Olgy Kopecké-Valeské
"Jak rozpoznala nejříve Severoatlantická aliance, v energetickém sporu mezi Ruskem a Ukrajinou, jímž utrpěla velká část Evropy, jde nejen o peníze, ale především o moc. Rusko používá podle amerického velvyslance u NATO Volkera své energetické zdroje jako mocenskou páku," uvažuje aktuálně o vztazích Ruska a EU na pozadí energetické krize stálá spolupracovnice Proglasu, poslední ředitelka českého vysílání Svobodné Evropy. Komentář najdete v audioarchivu.
Nezkrácený text komentáře:
Není tomu dlouho, jen pár měsíců, co došlo na mezinárodním poli ke krizi v důsledku rusko-gruzínského konfliktu. Evropská unie na to reagovala mimořádným summitem, jehož závěrečné komuniké obsahovalo hluboké znepokojení nad konfliktem a nepřiměřenou reakcí Ruska a zmrazení procesu jednání EU s Ruskem o nové dohodě o strategickém partnerství. Řada kritiků považovala tuto reakci EU za bezzubou, chápala ji však vzhledem k energetické závislosti EU na Rusku. Však také komuniké obsahovalo velmi důležitou výzvu, aby se Evropa snažila snížit tuto závislost diverzifikací zdrojů, ze kterých čerpá.
A vida, uplynulo jen něco více než čtvrt roku a Rusko se pokusilo této závislosti využít! Neboť, jak rozpoznala nejříve Severoatlantická aliance, v energetickém sporu mezi Ruskem a Ukrajinou, jímž utrpěla velká část Evropy, jde nejen o peníze, ale především o moc. Rusko používá podle amerického velvyslance u NATO Volkera své energetické zdroje jako mocenskou páku. Ostatně se tím ruský premier Putin ani netají. Rusko chce zřejmě Ukrajinu potrestat za její ambice - Kyjev se totiž uchází o členství jak v NATO, tak v Evropské unii, a to se Moskvě vůbec nehodí. Proto utažení kohoutků plynovodu, který přivádí plyn nejen na Ukrajinu, ale i do střední, jižní a západní Evropy.
Moskva si tak vyzkoušela svou moc dohnat Evropu hrozbou energetického kolapsu k poslušnosti. Otázkou je, jak na to bude Západ reagovat. NATO už ústy amerického velvyslance Moskvu před takovými praktikami varovalo. Britský premier Gordon Brown už v září prohlásil, že Evropa se nedá tímto způsobem vydírat. Jenže Velká Británie má vlastní energetické zdroje; co však státy jako Německo, Francie, Itálie, o Slovensku a o Balkánu ani nemluvě...?
Vpodstatě má Evropská unie dvě možnosti: první, chovat se k Rusku tvrději, jak ostatně doporučil například bývalý český prezident Václav Havel. I západní média připomínají, že jsou tu možnosti jako bojkot zimní olympiády v Soči v roce 2014 nebo izolace v oblasti finanční a hospodářské, či podpora posílení nezávislosti bývalých sovětských republik.
Počátkem prosince odhalil Brusel svůj ambiciózní plán podpořit demokratický vývoj a hospodářský rozvoj na Ukrajině, v Gruzii, Ázerbajdžánu, Arménii, Moldávii a Bělorusku finanční pomocí ve výši 350 milionů eur. Jenže problém je v tom, že ve většině bývalých sovětských republik, včetně Ruska samotného, jde vývoj směrem právě opačným: podle nedávno vydané výroční zprávy americké organizace Freedom House, monitorující stav svobody ve světě, došlo v roce 2008 v Rusku a v řadě východoevropských a středoasijských zemí k úpadku svobody. Mimo jiné o tom svědčí potlačování svobody projevu, například zákazem činnosti zahraničních rozhlasových stanic jako Svobodná Evropa/Svoboda, BBC a Hlas Ameriky, na území těchto států. Politická situace je tam naprosto nepřehledná a nepředvídatelná, a to například i na Ukrajině. Nikdo neví, co se stane, až v roce 2017 vyprší smlouva, jíž Ukrajina pronajímá ruskému válečnému námořnictvu strategicky důležitý přístav Sevastopol. Zde je jistě na místě myslet i na bezpečnost, což se například týká otázky radaru.
Druhou možností, jak zabránit vyděračství Moskvy, je nejen stavba nezávislých plynovodů, ale i rozvoj alternativních energetických zdrojů a nové zamyšlení i nad těmi kontroverzními, jako je energie jaderná či větrná. A dost to spěchá...
Olga Kopecká-Valeská, leden 2009
