Komentář týdne: Ochrana života a rodiny v EU
"Evropská unie jako instituce není ochraně života příznivá – spíše naopak (...) valná část evropských obyvatel se nedostavuje k volbám do Evropského parlamentu. V něm pak mnohdy zasedají propagátoři radikálně negativních postojů k lidskému životu (...). Evropský parlament není reprezentativní – ale to je naše chyba," uvažuje v Komentáři týdne publicistka Michaela Freiová, členka Rady vlády ČR pro lidská práva v souvislosti s nadcházejícím 60. výročím vyhlášení Všeobecné deklarace lidských práv. Poslouchejte dnes v 18.20 (v neděli v 1.45, či v pondělí v 15.10), pak kdykoli z audioarchivu.
Na 10. prosince připadne 60. výročí vyhlášení Všeobecné deklarace lidských práv. Iniciativa Právo na život pro všechny u té příležitosti odpovědným v Evropské unii předloží žádost, aby se zasadili o ochranu lidského života od početí do přirozené smrti a hájili rodinu založenou na manželství muže a ženy.
V minulosti bylo v Evropském parlamentu schváleno několik rezolucí, jež relativizují právo na život těch nejslabších – nenarozených dětí. Čelíme dokonce snaze vyhlásit usmrcení nenarozeného dítěte za lidské právo. Přitom ale Charta základních práv Evropské unie hovoří o „nedílné a univerzální hodnotě důstojnosti člověka, jeho svobody; rovnosti lidí a solidaritě“. Petice proto žádá evropské státy, Unii a Radu Evropy , aby dbaly na ustanovení tohoto dokumentu a střežily a podporovaly lidský život. Signatáři petice trvají na tom, že každý člověk má právo na život od početí do přirozené smrti, a na tom, že přirozená rodina, založená na manželství muže a ženy, je základním prvkem společnosti a státu. Dále žádají, aby Unie ukončila finanční podporu výzkumu na embryích, s níž počítá například její Sedmý rámcový program výzkumu.
Podpisy sbírá německá nadace Ano životu. Její název navazuje na známou knihu rakouského psychiatra Viktora Frankla. Ten líčí svoji zkušenost z nacistických koncentračních táborů, v nichž zahynula větší část jeho rodiny i jeho mladá žena. Kniha se jmenuje Trotzdem Ja zum Leben – Přesto Ano životu. Frankl po válce pomáhal lidem, kteří prošli stejnou zkušeností, aby znovu našli smysl života a došel k názoru, že právě vědomí smyslu života je nejdůležitější potřebou člověka.
Obrana lidského života není konfesní otázkou, která by se týkala jenom katolíků, jak se nás o tom snaží přesvědčit média. Na druhé straně ale právě naše víra nás vede k tomu, abychom hledali smysl svého života i smysl dění okolo nás. Naše víra nám dává sílu přijímat děti i v nepříznivých situacích a jejich výchovou utvářet tu část světa, která je nám svěřena.
Evropská unie jako instituce není ochraně života příznivá – spíše naopak. Lidé jí v řadě ohledů nedůvěřují, proto se například valná část evropských obyvatel nedostavuje k volbám do Evropského parlamentu. V něm pak mnohdy zasedají propagátoři radikálně negativních postojů k lidskému životu, ať už kandidují za socialisty nebo za zelené. Evropský parlament není reprezentativní – ale to je naše chyba.
Naší další chybou je přílišná pasivita v obraně tak základních přirozených pravd, jako je právo člověka na život a výlučné postavení přirozené rodiny založené na manželství. Nemůžeme pořád stát za obrannou čarou a čekat, co nám druhá strana předloží. Naše strana společnosti je stranou naděje a odvahy do budoucnosti. Proto musí být slyšet.