Komentář týdne: O stavu lidských práv a svobod v zemích bývalého Sovětského svazu

Evropská unie se vzhledem k vzrůstajícím mocenským ambicím Ruska, odrážejícím se mimo jiné i v otázce energetického zabezpečení Evropy, snaží podpořit demokratický vývoj a hospodářský růst v ostatních bývalých sovětských republikách. V druhé polovině března chce například nabídnout Ukrajině, Moldávii, Gruzii, Arménii, Ázerbajdžánu a podmíněně i Bělorusku program takzvaného východního partnerství. Účast na tomto partnerství s Evropskou unií by pro zmíněné země vedla k volnému obchodu a bezvízovému styku, jakož i ke značné finanční pomoci, ovšem za předpokladu, že zharmonizují své zákony se zákonodárstvím Evropské unie, zreformují své hospodářství a dosáhnou pokroku na cestě k demokracii. Tyto podmínky se zvlášť týkají Běloruska, které bývá nazýváno poslední evropskou diktaturou. Země je však v těžké hospodářské krizi a tamní prezident Lukašenko horlivě slibuje, že se polepší. K určitému menšímu pokroku v demokratizaci tam vskutku dochází, ovšem na základě dosavadních zkušeností je oprávěné se ptát, na jak dlouho.... Avšak situace lidských práv a svobod není právě růžová ani v ostatních navržených zemích.

Podle nedávno vydané výroční zprávy nezávislé americké organizace Freedom Watch, monitorující stav svobody ve světě, došlo v loňském roce k úpadku svobody nejen v Rusku a Íránu, ale i v Arménii, Gruzii, Moldávii a Ázerbajdžánu. Podobné hodnocení obsahuje i výroční zpráva amerického ministerstva zahraničí o stavu lidských práv ve světě, vydaná 25. února. Prakticky všechny bývalé sovětské republiky, s výjimkou tří baltských, jsou v ní kritizovány pro porušování lidských práv, včetně šikanování, věznění, týrání ba dokonce i vraždění politických oponentů a nepohodlných novinářů. Tímto aspektem, tedy porušováním svobody slova a tisku, se podrobně zabývá také loňská říinová zpráva mezinárodní orgnizace Reportéři bez hranic. Za zvlášť špatnou označuje situaci ve středoazijských republikách, kde vládnou autoritářské režimy, bují koprupce a s politickou opozicí a novináři se zachází velmi brutálně. V některých z těchto zemí vlády v poslední době dokonce odebraly vysílací licenci pro své území západním rozhlasovým stanicích BBC, Hlas Ameriky a Rádio Svobodná Evroppa/Rádio Svoboda.

Organizace Reportéři bez hranic naléhavě vyzývá Evropskou unii, aby činila na středoazijské republiky nátlak za dodržování svobody slova. Mnozí novináři však pochybují o tom, že se k tomu odhodlá a viní Západ a zvláště EU z toho, že kvůli geopolitickým zájmům zavírají před porušováním lidských práv a svobod ve zmíněné oblasti obě oči. Proč?

Bývalé sovětské středoazijské republiky mají jednak strategicky velmi důležitou polohu v blízkosti Íránu, Iráku a Afghánistánu, jednak velké přírodní bohatství, především zásoby ropy a plynu, které Evropa zoufale potřebuje. Počítá s nimi při plánování alternativního plynovodu Nabucco, který by zbavil Evropu závislosti na dodávkách plynu ruského, z něhož si Moskva, jak se ukázalo nedávno, udělala politickou zbraň. Ovšem právě toto nerostné bohatství je podle západních analytiků jednou z hlavních příčin, proč se autoritářské režimy drží u moci a nespěchají s liberalizací a demokratizací, ba spíše naopak. Velký vliv tu má však i nadále Rusko, které někteří západní znalci poměrů označují za agresivně antidemokratickou zemi. A tak je jasné, že Evropa by si při kontaktech s většinou bývalých sovětských republik měla dávat velký pozor.