Komentář týdne k situaci ve Svaté zemi
„Život křesťanů v Gaze se podstatně zhoršil už poté, co Hamas dostal toto území pod kontrolu (…) teď, když Gazu napadli Izraelci, sdílejí křesťané utrpení s těmi, kdo jim ubližují (…) jsou tísněni z tolika stran najednou. Modleme se za ně. Protože i když humanitární pomoc jejich osud v lecčem ulehčí, toto jejich duševní utrpení nevyřeší,“ uvažuje pro Radio Proglas Michaela Freiová z redakce RC Monitoru, členka Rady vlády ČR pro lidská práva. Naladíte ještě dnes v 15.10, pak kdykoli v audioarchivu.
Izrael se stáhl z Gazy. Lidé odklízejí trosky, ale bohužel také obnovují tunely, jimiž se z Egypta pašují zbraně. 60 až 70 % tunelů se podařilo zničit (mělo jich být asi 150).
Do Gazy proudí mezinárodní pomoc, EU svolává dárcovskou konferenci, ale nemalou část pomoci si bere Hamas. Izrael přitom varoval, že programy obnovy Gazy nesmějí procházet rukama Hamasu, protože ten je zneužívá ke svým vlastním záměrům. Takže žádné příliš dobré zprávy. Těžko mohou být, když na jedné ze stran totálně chybí vůle k míru.
A v tom všem žije 5 000 křesťanů, převážně řeckých pravoslavných. Katolíků je nepatrná skupinka, nějakých 300 lidí. V jejich čele stojí P. Manawel Musalam, farář kostela Svaté rodiny v Gaza City, který zde vede také školu vybudovanou latinským patriarchátem, i ta nese jméno Svaté rodiny. Když vypukly vojenské operace, nacházel se P. Musalám v Jeruzalémě a s farníky komunikoval převážně formou SMS, textovými zprávami se jim snažil dodat naději. Katolická škola se změnila na kryt. Náboženské organizace jsou ochotny převzít místní děti, ale nikdo nesmí dovnitř do Gazy ani ven. Kustod Svaté země P. Pierbattista Pizzaballa uvedl, že jak se konflikt horší a obě strany se zabetonovávají ve svých pozicích, podrývá se možnost budoucího dialogu: nejen politického dialogu, ale dialogu mezi lidmi, zdůraznil.
Katolická církev samozřejmě organizuje pomoc postiženým, papež se s nimi solidarizuje. Na druhé straně uznáváme právo Izraele na existenci. Papež Jan Pavel II. řekl v roce 1987 na setkání s americkými židovskými předáky: „Židovský národ má právo na svou domovinu, a to na základě mezinárodního práva“.
Život křesťanů v Gaze se podstatně zhoršil už poté, co Hamas dostal toto území pod kontrolu. Byl napaden a částečně vypálen katolický konvent a škola, jež k němu patří. Útočníci lámali kříže, poškodili sochu Krista, pálili modlitební knihy. A teď, když Gazu napadli Izraelci, sdílejí křesťané utrpení s těmi, kdo jim ubližují. Přiznám se, že si jen těžko dovedu představit duševní rozpoložení lidí, kteří jsou tísněni z tolika stran najednou. Modleme se za ně. Protože i když humanitární pomoc jejich osud v lecčem ulehčí, toto jejich duševní utrpení nevyřeší.
Michaela Freiová, 23. ledna 2009
